Státní podnik chce kvůli sanaci toxické heřmanické haldy vyvlastňovat pozemky

„Chybí nám finální rozhodnutí báňského úřadu na komplexní řešení sarkofágu. Současné přípravné práce můžeme dělat na základě stávajících povolení, ale pro to finální rozhodnutí potřebujeme mít dokumentaci komplexního řešení. Tam jsme ve fázi výběrového řízení projektanta,“ vysvětlil ředitel státního podniku Diamo Ludvík Kašpar.

Uvedl, že důležitá bude rovněž projektová dokumentace. Odpoví totiž mimo jiné na otázku, zda bude projekt podléhat procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). „Pokud se dokážeme vyhnout použití odpadů, celý záměr nebude procesu EIA podléhat. A to je samozřejmě naše snaha,“ nastínil.

Přípravné práce spočívají mimo jiné v kácení stromů. „Připravujeme konfiguraci odvalu, srovnáváme vrchlík a upravujeme plochy tak, abychom na ně, respektive do nich, do budoucna mohli instalovat potrubí pro měření a případný odvod plynů, bude-li to potřeba, a následně pro vyplavení sarkofágu,“ popsal ředitel státního podniku.

Sanace největší hořící haldy v Evropě spočívá ve stavbě ochranného sarkofágu z cemento-popílkové směsi kolem termicky aktivní části a jejího oddělení od nezasažené hlušiny, skládky chemických odpadů a kalových nádrží pomocí dvou nových oddělovacích stěn. Sarkofág zakryje asi 30 procent haldy. Náklady na sanaci, jež potrvá zhruba 10 let, jsou vyčísleny na 2 až 3 miliardy korun, které zaplatí stát.

Kdy by mohla začít samotná stavba sarkofágu, Kašpar neví. Záležet bude nejen na tom, kdy Diamo dostane rozhodnutí báňského úřadu, ale mimo jiné i na verdiktu Antimonopolního úřadu, k němuž se odvolal vyloučený uchazeč výběrového řízení na projektovou dokumentaci.

Halda Heřmanice má rozlohu asi 103,5 hektaru a odhadem je na ní uloženo zhruba 30 milionů tun materiálu. Odval hoří zevnitř desítky let, přitom se do vzduchu uvolňují nebezpečné látky. O haldu se stará už 23 let státní podnik Diamo, který také začal s její původní sanací. Ta byla ale zastavena a kvůli haldě se řeší několik sporů, například mezi firmou, která prováděla opatření proti šíření termické aktivity, nebo kvůli pozemkům.

Některé z těch, na kterých sarkofág vznikne, jsou společnosti cresco&finance. „Majitelé dělají všechno pro to, aby sarkofág nevznikl. Podle našeho názoru kvůli šponování cen za pozemky. Proto je chceme vyvlastnit podle stavebního zákona,“ řekl ředitel Kašpar a dodal, že aby je mohli vyvlastnit, musí být změněn územní plán. Za pozemky chtějí podle něj majitelé 400 milionů korun.

Dalibor Tesař, předseda představenstva společnosti cresco&finance, však upozornil, že Diamo se jen vymlouvá. „Státní podnik před rokem deklaroval, že dojde k vyvlastnění. My jsme mu okamžitě potvrdili, že s tím souhlasíme, a očekáváme, že nám předloží podle oceňovacího předpisu nabídku pro vyvlastnění a my ji budeme akceptovat. Dosud se tak nestalo,“ poukázal. Diamu vzkázal, ať předloží nabídku na vyvlastnění a vše bude vyřešené. A to přesto, že se stavbou sarkofágu nesouhlasí. „Je to holý nesmysl, který ohrožuje Ostravu,“ míní Tesař.

Ještě tvrději smýšlí o sarkofágu Jiří Michalisko, autor petice za odstranění odvalu Heřmanice, kterou před časem podepsalo více než 12,5 tisíce lidí. Podle něj jde o nezodpovědný a odborně nesmírně rizikový krok ze strany Diama.

„Je najisto prokázáno, že změna chemických a teplotních poměrů v důsledku stavby sarkofágu s sebou nevyhnutelně nese vznik nových nebezpečných sloučenin, které se nově projeví v širokém okolí krajiny a spodní vodě,“ varoval a dodal, že státní podnik má už více než rok k dispozici obdobné informace.

Ty chce nyní Michalisko předložit Sněmovně, protože podle něj jde o životy lidí a ochranu přírody nejen u nás, ale kvůli ohrožení řeky Odry také v Polsku a Německu. „Jsem připraven žádat o zřízení parlamentní vyšetřovací komise,“ doplnil iniciátor petice a odpůrce sarkofágu.