Smrtící nákaza ze Slovenska děsí farmáře z Trojmezí, nemá z čeho dělat sýr a urychlil zabijačku

Hrčavský grunt stojí přímo na Trojmezí, místě, kde se sbíhají hranice Česka, Slovenska a Polska. „Z jedné strany pastvinu lemuje Slovensko, z druhé Polsko. A středem farmy vede obecní cesta, která je hlavní turistickou tepnou spojující Hrčavu, Čierne a Jaworzynku. Dělat tady nějaké preventivní opatření je nemožné. Musel bych zakázat vstup na cestu, na což samozřejmě nemám právo,“ vysvětluje Staňo.

Aby s rodinou minimalizovali případný dopad nákazy, urychlili plánovanou velikonoční zabijačku. „Využili jsme teď pár dní hezkého počasí a zabili jalovičku, býčka a prase,“ nastiňuje.

Před rokem měla farma 11 krav, od té doby jejich počet zredukovala na tři. Staňo je odvedl doprostřed pastviny u hranic se Slovenskem, kde jsou mimo dosah turistů.

Ovcí mají na Hrčavě přes 30. „Akorát se bahní, což je problém, protože bahnící ovce nemůžu vyvézt doprostřed louky, a nechat je v ohradě. Přes víkend uvidíme, kolik se jich vybahní a pak je taky dáme do středu pastviny, do košáru, a pustíme k nim pastevecké psy. Ti ohlídají, že k nim nic pronikne,“ popisuje farmář, který vůbec neví, jak má ochránit zásoby sena.

„Krmit musíme, a protože je většina sena na stohu, tak ho musíme převážet po cestě. Navíc ke stohu se může dostat v podstatě kdokoliv, nosičem viru může být i srna, jelen nebo divočáci. Jak chcete zabránit, aby seno nikdo a nic neinfikoval?“ ptá se.

Staňo přiznává, že obavy z rozšíření nákazy na sever Slovenska nebo dokonce až do tuzemska, má. „Není příjemné bát se, že vám vybijí celé stádo. Všichni farmáři mají k těm zvířatům citový vztah, takže obavy jsou.“

Vedle zvířat má Staňo starost i o výrobu sýra. „Jsme závislí na dodávkách mléka z lokálních farem. Ovčí a kozí mléko nakupujeme za hranicemi na Slovensku, kravské bereme z Písečné, Písku a Jablunkova,“ vyjmenovává.

A protože farmy na obou stranách hranice jsou kvůli nákaze uzavřené, je sýrárna odříznuta od mléka. „Nedostaneme se pro něj a nemáme jej odkud legálně brát. Zatím čerpáme zrající sýr ze zásob, ale pokud to bude trvat několik měsíců, bude produkce hodně omezená. Sýrárna bude bez sýra,“ přiznává s tím, že zásob před turistickou sezonou nemají moc.

„Málokdo si uvědomuje, že slintavka a kulhavka nepostihuje jen chovatele, ale i výrobce mléčných produktů a ohrožuje celou agroturistiku. Pokud bude zamezený pohyb osob v kritických oblastech, tak to může skončit jako druhá covidová doba,“ varuje farmář z Hrčavy.

Kontroly na hlavních tazích na česko-slovenské hranici považuje Staňo za nedostatečné. „Boční silnice uzavřené nejsou, přenos přitom může přijít odkudkoliv. Extrémním opatřením na silnicích by měla spíše předcházet totální a přísná opatření tam, kde se nákaza projevila. Je nutné ty oblasti izolovat,“ míní hospodář.

Za paradox označuje farmář fakt, že ačkoli se Slovensko snaží na jedné straně dělat vše proto, aby slintavku a kulhavku zlikvidovalo, na druhé straně samo přispívá k jejímu možnému šíření. „Jediná kafilerie, kam se nakažená zvířata vozí k likvidaci, je v Žilině. Z největších ohnisek na maďarsko-slovenské hranici se to vozí tři sta kilometrů na sever, jen padesát kilometrů od nás. Ty kafilerní vozy jezdí po hlavním tahu na Žilinu, který je propojený s Ostravou. Denně tamtudy projíždí desetitisíce aut,“ připomíná.