Pro stavbu gigafactory na Karvinsku zatím nejsou patřičná povolení. Kraj chce továrnu raději na brownfieldu

Získání všech důležitých povolení pro stavbu není vůbec jednoduché, navíc se proti gigafactory v referendu postavili obyvatelé Dolní Lutyně a také vedení Moravskoslezského kraje se výběr lokality příliš nezamlouvá.

V současnosti například ještě ani neproběhla změna Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, tedy zjednodušeně řečeno nebyl změněn územní plán kraje, aby na polích v Dolní Lutyni mohl vzniknout průmyslový komplex. Zvažované území je tak stále zemědělskou oblastí.

Mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová Novinkám sdělila, že aktuálně se zpracovává návrh, který se bude s dotčenými orgány a veřejností projednávat až ve druhé polovině letošního roku. „Termín schválení této aktualizace zásad územního rozvoje lze pouze odhadovat, rámcově by to mohlo být v roce 2026,“ upřesnila krajská mluvčí.

Zatím se stále ani neví, zda v Dolní Lutyni může gigafactory vzniknout. Na to mají podle zákona odpovědět procesy EIA a SEA, které se zabývají vlivem projektu na životní prostředí. Jenže ty ještě nebyly zahájeny, protože o ně dosud nebylo požádáno. Novinkám to sdělila mluvčí životního prostředí Veronika Krejčí.

Podle ředitele developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) Davida Petra, který má projekt dolnolutyňské gigafactory na starosti, je vše v přípravě.

„Hodnocení SEA je součástí procesu aktualizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, který momentálně běží. Na ten paralelně naváže proces EIA, který začneme v tomto roce připravovat. Jedná se o standardní postup dle stavebního práva České republiky,“ reagoval Petr s tím, že jednání s investorem stále probíhají.

Na dotaz redakce, co je vlastně v projektu připraveno, přišla odpověď, že byly dokončeny úvodní studie a průzkumy. O jaké konkrétně jde, to ale Petr nesdělil. Zdůvodnil to tím, že větší detaily či upřesnění v současné době poskytnout nemůže.

„Jejich výsledky budeme nejprve interně projednávat s dotčenými stranami, až poté s finálními výstupy seznámíme také veřejnost. A to jak prostřednictvím webových stránek projektu, médií i dalších komunikačních kanálů, na kterých pracujeme,“ vysvětlil ředitel SIRS.

Vloni v září už byly veřejnosti představeny dvě studie: dopadová a zčásti i záplavová. Odpůrci továrny však obě považovali za neúplné. Povodňová studie byla nakonec aktualizována po zářijových povodních, během kterých lokalitu, kde má gigafactory vzniknout, zalila voda.

„My teď čekáme, až stát dokončí studii proveditelnosti. Podle našich informací má být hotová letos na přelomu února a března. Pak bude prezentována veřejnosti. Máme informace i o tom, že se bude v lokalitě zadávat geologický průzkum, navíc jsme poukazovali na to, že EIA by měla být mezinárodní, protože řeka Olše protéká napůl Českem a napůl Polskem,“ upozornil Novinky Martin Bohoněk, zástupce spolku Zachovejme Poolší, který bojuje proti stavbě gigafactory.

Moravskoslezská mluvčí ještě sdělila, že vedení kraje by gigafactory raději vidělo v připravované lokalitě průmyslové zóny Barbora, která je také na Karvinsku.

„A to jednak z pohledu demografie, blízkosti sídel, ale i kvůli faktu, že se jedná o plochu typu brownfield,“ uvedla Birklenová a doplnila, že pro rozvoj kraje je samozřejmě příchod velkých investorů důležitý.

„Lokalitu Dolní Lutyně se kraj dlouhodobě snaží komunikovat se státem a jeho orgány, konkrétně se SIRS, nicméně ze strany státu žádná dlouhodobá a korektní komunikace neprobíhá,“ zdůraznila krajská mluvčí.

Na špatnou komunikaci si stěžují i obyvatelé Dolní Lutyně. „My jsme vděční za to, že na dolnolutyňské radnici probíhají každý měsíc setkání obce, našeho spolku a zástupců projektu. Nicméně my nemůžeme suplovat stát, který má veřejnost informovat o tom, co se děje. Chybí odborná veřejná diskuze, jak tedy chtějí změnit veřejné mínění? Na webu projektu je toho minimum. Kde si mají lidé ty informace sehnat?“ shrnul Bohoněk.