Článek
Výstavbu Nových Bazalů nedoporučili odborníci z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské ve své studii pro město z roku 2015, kterou má redakce Novinek k dispozici. Studii zaštiťoval bývalý děkan této fakulty, profesor Vladimír Slivka a podílelo se na ní devět dalších odborníků.
Ti v závěrečné zprávě studie píšou, že to, co zjistili, představuje z hlediska budoucího využití území Bazalů pro výstavbu nového fotbalového stadionu zásadní problém.
„Silně heterogenní horninové prostředí velmi komplikuje případné zemní práce. Je nutno počítat s velmi proměnlivými geomechanickými vlastnostmi horninového prostředí a rozdílnou těžitelností. Rovněž je zapotřebí dlouhodobě sledovat stabilitu území z hlediska svahových pohybů (instalace inklinometrických vrtů) v případě, že zde bude uvažována výstavba nových stavebních objektů,“ informují město odborníci a upozorňují také na únik metanu a CO2.
„V případě rozhodnutí o nové výstavbě stavebních objektů doporučujeme městu v předstihu minimálně jednoho roku provádět monitoring stability území instalací minimálně dvou inklinometrických vrtů. Také doporučujeme provádět dále monitoring výstupu metanu a CO2. Před dalším využitím území pro případnou výstavbu stavebních objektů provést podrobný inženýrsko-geologický průzkum, a to s důrazem na ověření výskytu starých důlních děl a dalších podzemních objektů,“ píšou v doporučení odborníci.
Mapa ze studie odborníků z roku 2015 mapující sesuvy na Bazalech
Geologická mapa Bazalů ze studie z roku 2015
Architekti musí mít v týmu geotechnika
Ostravský primátor Jan Dohnal (Spolu) redakci potvrdil, že si je město vědomo, že lokalita na Bazalech je územím se složitými základovými poměry.
„V minulosti zde bylo provedeno mnoho inženýrsko-geologických průzkumů. Ten poslední byl zadán přímo v souvislosti s projektem nového stadionu a zpřesňuje předchozí průzkumy,“ sdělil Novinkám primátor s tím, že účastníci mezinárodní architektonické soutěže mají tento průzkum k dispozici. „Musí ho zohlednit ve svých návrzích a mít ve svém týmu geotechnika specializovaného na zakládání staveb. Konkrétní řešení založení stavby je pak na invenci účastníků soutěže,“ upřesnil primátor.
V inženýrsko-geologickém průzkumu město podle informací Novinek zjistilo, že pod Bazaly se nachází nejenom staré důlní štoly a nestabilní podloží po bývalém lomu, ale například také protiletecké kryty z druhé světové války.
S tím vším si architekti a jejich týmy budou muset poradit, aby se Baník mohl vrátit do svého původního působiště. Nyní totiž hraje na Městském stadionu ve Vítkovicích, který byl pro něj a atlety postaven minulým vedením Ostravy.
Pohled na současnou podobu stadionu na ostravských Bazalech
Vítkovický stadion má své limity
Podle Dohnala však vítkovický stadion naráží na své limity. „Tento stadion slouží kromě fotbalu také atletice a právě tu zde chceme spolu s Atletickým svazem dále rozvíjet. V rámci atletiky se jedná o v Česku ojedinělý komplex, který zahrnuje kromě samotného stadionu i rozcvičovací plochu a krytou atletickou halu,“ upozornil primátor. Na vítkovickém stadionu se každoročně koná i nejvýznamnější atletický mítink v Česku Zlatá tretra.
Podle primátora zde fotbal nemá odpovídající zázemí. Nedostatečná je podle něj kapacita gastroprovozu či prostory pro partnery klubu. „Pokud bychom chtěli vytvořit ve Vítkovicích moderní fotbalový stánek, stadion by si vyžádal další rozsáhlé investice. Ani to by však nevyřešilo kapacitní problém, který zde dnes v rámci atletiky i fotbalu existuje. Nové Bazaly, pakliže vzniknou, a já věřím že ano, umožní další rozvoj atletiky ve Vítkovicích,“ zdůraznil ostravský primátor.
Historický snímek z fotbalového stadionu na Bazalech, kde hrál Baník od roku 1959.
Upozornil, že město chce vytvořit stavbu, která nebude pouze domovem Baníku, ale stane se zároveň živým organismem a turistickým lákadlem. „Cílem je navrhnout takový stadion, který bude žít neustále, i v době, kdy se nebude hrát fotbal. I proto zde plánujeme například muzeum, fanshopy či restauraci,“ podotkl.
O vítězi soutěže chce město rozhodnout letos na podzim. Následovat budou projekční práce společně s povolovacím procesem. Magistrát předpokládá, že stavět by se mohlo začít v letech 2028 až 2029. Stadion podle předpokladů vyjde na zhruba 2,5 miliardy korun a po přestavbě se na jeho pažit vrátí první liga a v případě pokračování baníkovské skvělé formy posledních měsíců možná i evropské poháry. V současnosti na stadionu na Bazalech trénuje jen mládež.
