Občané Nových Heřminov: Malá přehrada nepomůže, ochrání nás jen velká

„Nikdy jsme proti přehradě nebyli. Nebudeme proto nic blokovat. Naopak chceme spolupracovat například při výkupu obecních pozemků,“ řekl Novinkám místostarosta Nových Heřminov Tomás Foros (Občané pro rozvoj obce) s tím, že tamní občané budou o stavbě přehrady, jež má zatopit část obce, znovu hlasovat v referendu.

V prvním v roce 2008 se lidé v referendu, které je dosud pro vedení obce závazné, vyslovili proti přehradě. „Myslím, že teď to už nehrozí. Do voleb jsme šli v roce 2022 s tím, že přehradě dáme zelenou, a právě proto nás lidi zvolili. Situace je jiná, i loňské povodně udělaly své,“ vysvětlil. Referendum by se podle něj mělo uskutečnit nejpozději do konce března. „Teď pracujeme na tom, jak položit otázku,“ dodal Foros.

Bez výhrad podporuje záměr vybudovat přehradu například jeden z místních, Aleš Vávra. „Jsem rád, že se tady začne stavět, a doufám, že to bude brzy. Až bude přehrada stát, bude to úleva. Pro všechny, co jsou dál po toku, i pro nás to bude lepší,“ řekl Novinkám.

S přehradou souhlasí i Lumír Vrábel, který byl v minulém volebním období místostarostou. „Chci ale velkou nad obcí, ne malou, o které se nyní mluví. Ta by nám zatopila ještě více. Udělají tady kapsu, násep do výšky šesti metrů, a když se to provalí, budeme mít tady pět metrů vody. Hrůza,“ prohlásil s tím, že když taje sníh, voda v řece Opavě se zvedne o půl metru a lidé ji pak běžně mají ve sklepech. „Dovedete si představit, co to udělá, když se zvedne o těch pět metrů,“ konstatoval.

Zároveň odmítl, že bývalé vedení obce, jehož byl součástí, přehradu bojkotovalo. „Souhlasili jsme, ale s podmínkou vybudování silničního obchvatu obce. O tom ovšem nikdo nechtěl ani slyšet, ač jsme kompetentní orgány opakovaně vyzývali, ať to řeší,“ dodal.

„Vybudují přehradu, a co my? To, co plánují, zachrání Krnov a Opavu, nás ne! Řešením by byla velká přehrada nad obcí, pro tu jsme byli od samého začátku. Jenže ve hře není,“ přidala svůj pohled Pavlína Feilhauerová.

Plány představené ministrem Výborným odmítá i František Beránek, jemuž se voda prohnala domem už čtyřikrát, dvakrát z běsnící Opavy a dvakrát z protějšího potoka. „Nám malá přehrada nepomůže. Přijde-li taková povodeň jako loni, smete nás zase. Ochrání Zátor, Krnov, možná. Bordel, který sem doplave z polí, lesů, ji stejně během krátké doby ucpe,“ míní.

I on je pro „velkou“ variantu. „Nechť vykoupí celou vesnici, my se odstěhujeme, budeme mít po problémech a oni potřebný prostor. Velká přehrada je jediným řešením. Akorát by to znamenalo, že obec zanikne,“ má jasno Beránek. Klíčové ale podle něj je i to, aby stát zajistil protipovodňová opatření po celém toku Opavy nad Novými Heřminovy. „Třeba Široká Niva, Karlovice, ty dopadly mnohem hůře. A to vůbec nikoho nezajímá. Nechápu,“ kroutí hlavou.

Totéž si myslí i Jiří Řehák. „Nebudou-li řešit koryto řeky nad námi, třeba různými suchými poldry nebo hrázemi, problémy s vodou nezmizí. Samotná přehrada, ani velká, to nevyřeší. Ochrání snad jen ty dole. Ne obce nad námi,“ míní.

Nevěří však ani tomu, že v Nových Heřminovech vybudují přehradu, o které ministr informoval. „Od roku 1997, kdy přišla podobná ničivá povodeň, neudělali vůbec nic. Teď to podle mě dopadne úplně stejně,“ je přesvědčen.

Stavba přehrady v Nových Heřminovech by podle Výborného měla začít nejpozději v říjnu 2027, přičemž první napouštění nádrže by mělo proběhnout v roce 2032. Přehrada má mít betonovou hráz o délce 330 metrů, s výškou 26,5 metru. Celkový objem nádrže je 14,54 milionu metrů krychlových vody. Ochránit by před povodněmi měla 16 tisíc obyvatel. Dílo by podle současného projektu mělo být za hlavní částí obce po proudu řeky Opavy.