Mrtvou Olši v Třinci oživili tloušti, vydrží ale nejspíš jen pár týdnů

V minulosti patřili jelci spolu s ostroretkami stěhovavými k nejpočetnějším rybím druhům na Třinecku, v Olši a jejích přítocích jich žily desítky tisíc kusů.

„Jelec tady byl vždycky původní rybou, která byla v Olši hojně zastoupena. Ještě takových dvacet let zpátky nebyl problém vidět ve vodě kapitální kusy čtyřicet pět až padesát centimetrů velké,“ nastínil a pokračoval: „Třeba když se šlo přes lávku na Sosnu, tak v Olši stály desítky ryb. Teď je to mrtvá voda.“

Za viníky současného stavu, co se rybí obsádky týče, označil Labaj predátory. „Je tady šílený tlak od vyder, které sbírají ty větší ryby, a co zůstane, posbírají morčáci, těch je tady hodně, případně další vodní ptáci,“ vysvětlil s tím, že dravci jsou schopni to, co rybáři vysadí, sežrat do měsíce. „My tady ty ryby naházíme, na chvilku to vydrží a pak je to zase pryč.“

Jelce, kterým se říká vodní prasátka, protože patří mezi rybí všežravce, nakoupili rybáři díky daru Třineckých železáren v umělém odchovu v Litomyšli. Šlo o dvouleté rybky o délce 15 až 20 centimetrů. „Je to čtyři sta, pět set rybek,“ odhadoval Labaj.

Zdůvodnil, proč ryby do řeky vysazují, když jich zhruba 85 procent sežerou predátoři. „Aby tady v té vodě něco bylo. Pořád doufáme, že tady něco málo zůstane. Každý rok vysazujeme nejen jelce, ale i parmy, pstruhy potoční a podoustve,“ vyjmenoval a dodal, že největší šanci zachránit se mají asi parmy, protože jsou schopné se v proudu schovat někde pod kameny.

Podle rybářského hospodáře je však současná Olše v Třinci pro ryby nevhodnou řekou. „Je strašně plytká, úzká, takže ryba se tady nemá v podstatě kde schovat,“ poukázal a dodal, že zvlášť po loňské povodni je říční koryto absolutně čisté. „Je úplně srovnané, tam, kde byly nějaké zátoky, je to zanesené sedimentem. Pro tu rybu to je, jako kdyby žila v kanále,“ řekl Labaj.

Upozornil, že rybáři však se stavem koryta Olše nic dělat nemohou. Tok totiž patří státnímu podniku Povodí Odry. „Je to takový boj s větrnými mlýny,“ povzdychl si.

Zatímco řada průmyslových podniků je, co se života zvěře týká, sterilní, rozsáhlý areál třinecké huti je naopak, i díky Olši, která jím protéká, domovem řady ptačích druhů. Při letošním sčítání ptáků byli v huti zaznamenány například čírky obecné, volavky, skorci, kormorán, divoké kachny, morčáci a potápky.

„Viděli jsme také krahujce, datla, modřinky koňadry, vrány, havrany, žlunu šedou, drozda a další. A v korytě mají svá místa i bobři,“ prozradil Radim Klimša z odboru životního prostředí Třineckých železáren s tím, že za to může čistota Olše, ve znečištěné by totiž ledňáčci, skorci, morčáci či potápky žít nemohli.