Článek
Za celých pět let se k události nevyjádřil nikdo z nemocničního personálu, kdo byl očitým svědkem masakru. Až dnes jedna z lékařek poskytla novinářům, kteří se zúčastnili pietního aktu k pětiletému výročí jedné z největších novodobých tragédií na území Ostravy, své vyjádření.
Byla jednou z prvních, kdo po útěku šíleného střelce Ctirada Vitáska viděla v čekárně před svou ordinací umírající postřelené lidi. „Pro mě je hrozně těžké o tom mluvit, ještě s tím vědomím, že pro ty úplně přímé účastníky, co jsme měli v čekárně, i jejich rodinné příslušníky to musí být nesrovnatelně horší. Tohle bylo něco, s čím jsme se potkávali jen ve filmu, a zdráhali jsme se tomu uvěřit,“ řekla poté, co u památníku položila květiny.
Lékařka Jana Pometlová u památníku obětem střelby
Když před pěti lety v časných ranních hodinách, kdy je v ordinaci největší provoz, slyšela spoustu výstřelů z čekárny, v první chvíli jí vůbec nedošlo, co se děje. „Nechci, aby to vyznělo neuctivě, ale nejprve jsem si řekla, že tam někdo střílí práskacími kuličkami, aby vylekal své kamarády. Teprve až potom mi začalo docházet, co se děje a že se to opravdu děje u nás v relativně bezpečné České republice,“ řekla.
Dodala, že dodnes se jí traumatizující vzpomínky na nejhorší pracovní den v životě vracejí. „Neměla jsem s tím problém hned, ale nastalo to až po třech týdnech nebo po měsíci, kdy mi to začalo vlastně docházet. A dodnes to přichází ve vlnách. Dnes ani ne, ale zrovna včera, když jsem odcházela z práce přes tu čekárnu, to na mne opět dolehlo,“ uvedla Pometlová.
„Přichází to v takových různých vlnách, například v uzavřeném prostoru s dalšími lidmi, v tramvaji nebo ve vlaku. Takže není to tak stresové, že bych se s tím nezvládala vyrovnat, ale věřím, že pro lidi, kteří tam opravdu byli v době střelby, musí být vzpomínky opravdu hrozné,“ dodala lékařka.
Ke střelbě v ostravské nemocnici došlo 10. prosince 2019 po sedmé hodině ranní. Dvaačtyřicetiletý Ctirad Vitásek tehdy vstoupil s pistolí do čekárny traumatologie, kde bez varování zasáhl celkem devět čekajících pacientů. Čtyři přišli o život na místě, další tři podlehli zraněním později. Střelce policie po několika hodinách vypátrala na odlehlém místě nedaleko Hlučína. Když Vitásek zjistil, že je obklíčen, zastřelil se.
Motivem zločinu byla posedlost pachatele spojená s obavami o vlastní zdraví a s pocitem, že ho lékaři neléčí podle jeho představ. O rok později byl před fakultní nemocnicí odhalen památník střelby, kde se každým rokem u příležitosti výročí scházejí zástupci nemocnice, policie, ale i komunální politici. Co do počtu obětí jde o druhou nejhorší masovou vraždu v tuzemských novodobých dějinách.
Čtyři roky od střelby v ostravské nemocnici střeží bezpečí pacientů umělá inteligence
