Hlavní obsah

Zastihneš mě na telefonu nebo online v příhraničí neplatí. Frýdlantsko roky trápí špatné pokrytí signálem

6:23
6:23

Poslechněte si tento článek

Neexistující nebo slabý signál telefonu, nefunkční internet, nemožnost dovolat se na tísňovou linku. Pro obyvatele příhraničí každodenní zkušenost. Lidé v obcích Frýdlantského výběžku, u hranic s Polskem, už léta trápí slabé telekomunikační signály. Dopad to má na chod i rozvoj obcí a v krizových situacích může jít i o život.

Foto: Natalie Behring, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Když přijedete například na obecní úřad do Kunratic, už si nezavoláte. Není signál. A tak vám nezbývá než pobíhat po okolí a hledat příznivější místo.

„Fungování úřadu je proto dost ochromené, a pokud se mi někdo dovolá, když jsem u nás v obci, musím stát na místě, jinak hovor vypadne,“ popsal starosta Kunratic Milan Götz.

Nejpalčivější je ale problém se slabým signálem v krizových situacích, například naposledy v září, kdy Frýdlantsko zasáhly povodně. „To musíme běhat na kopec, aby se dalo volat. Dřív to tak dramatické nebylo, problémy nastaly, když přišlo 5G, to zmizel signál i tam, kde býval,“ podotkl Götz.

Začne pršet a spadne signál. Hejnice ohrožuje kromě vody i nefunkční služba

Domácí

Obdobná situace je v nedaleké Višňové, kde třeba v osadách Andělka nebo Víska mají signál minimální nebo nulový. Navíc když vypadne v obci elektřina, vypadnou i náhradní zdroje operátorů a nefunguje nic.

„Průšvih je silný signál z polské strany, na který se mi třeba přepojí telefon u Habartic a dovezu ho až do Frýdlantu. S tím souvisí i volání na tísňové linky. Pokud voláte 112, dovoláte se do Polska. Dřív to hned típli a měl jste smůlu, dneska už alespoň komunikují. Ale to je jediný posun, který nastal,“ popsal starosta Višňové Michal Scheidel.

Potíže s tísňovým voláním potvrdil i Liberecký kraj.

„Problém nepokrytí signálem v některých oblastech Frýdlantska se netýká jen doby, kdy je krizový stav, ale i běžných všedních dnů, kdy se občané nemohou dovolat na českou 112. S tím například souvisí i problém umísťování kamer Policie České republiky pro odhalování krádeží v příhraničních oblastech. Volající se dovolá prvně na polskou 112 a až poté může být přesměrován na českou 112,“ poznamenal mluvčí krajského úřadu Filip Trdla.

Není signál, do obce se nikdo nepřistěhuje

S nefunkční signálem ale přicházejí i další komplikace pro obce. Těžko se jim daří nalákat nové obyvatele.

„Máme zájemce, kteří se k nám chtějí přestěhovat, ale bez signálu nemůžou pracovat z domova. A to je problém. Směřujeme k tomu, že si kabely nakonec zaplatíme a dáme do země za svoje peníze a pak budeme doufat, že nás operátoři připojí,“ dodal Scheidel.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) na základě stížností přeměřil sílu signálu v regionu.

„Výsledkem zjištění bylo, že jakkoliv operátoři mobilních sítí plní podmínky pokrytí obyvatel a území, tak byly identifikovány základní sídelní jednotky, kde je pokrytí velmi špatné nebo žádné. Jedná se především o místa, kde trvale žijí pouze jednotky či desítky obyvatel,“ uvedla mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.

Za největší problém týkající se dostupnosti mobilního signálu v příhraničí ČTÚ označuje charakter terénu a vlastnosti šíření rádiových vln.

„Frýdlantský výběžek je typickým příkladem takové oblasti, kde je terén značně členitý a obydlené oblasti jednotlivých obcí a jejich částí jsou od sebe vzdáleny i několik kilometrů a často jsou zastíněny terénními překážkami. To jsou základní atributy, které přímo ovlivňují dostupnost mobilního signálu, neboť základní podmínkou pro dostupnost signálu je pokud možno přímá rádiová viditelnost mezi terminálem a základnovou stanicí mobilního operátora,“ objasnila Meravá.

Stavba nových stanic může trvat i roky

ČTÚ o problému jednal i se zástupci dotčených obcí, Libereckého kraje i mobilními operátory. Výsledkem je, že se některé obce dočkají nových základnových stanic a další telekomunikační infrastruktury. Aby se jejich výstavba urychlila, ideálně by se připojila plánovaným stavebním projektům obcí, například opravám chodníků, osvětlení či inženýrských sítí.

„Řešila se i možná spoluúčast na financovaní výstavby základnových stanic ze strany obcí a kraje, případně možné využití dotačních titulů. ČTÚ některé z uvedených lokalit nakonec zařadil mezi „bílá místa“. To jsou základní sídelní jednotky, u kterých jsme operátorům uložili povinnosti postupného dokrytí,“ dodala Meravá.

Operátoři musí pokrýt bílá místa signálem, nařídil ČTÚ

Mobil

Na seznamu bílých míst je zařazena například Dolní Oldříš, která je částí Bulovky, v Černousích, část Ves a Boleslav, nebo ve Višňové, část Saň. Například operátor O2 má v plánu posílit signál i na dalších místech, avšak s ohledem na vlastnictví pozemků, různá povolení ke stavbě i financování vysílačů, kdy jeden přijde na 5–7 milionů korun, se posílení signálu mohu lidé dočkat až za několik let.

„Realizace vždy závisí na ochotě vlastníků pozemků a nemovitostí takovou stavbu umožnit, a to včetně souhlasu majitelů i okolních pozemků, přes které je potřeba dobudovat přípojky a nutnou infrastrukturu. Potřebná je i součinnost samotných obcí, které mají často ve svých územních plánech omezení pro výškové budovy. Tato omezení pak brání výstavbě základnových stanic,“ uvedla mluvčí O2 Veronika Zachariášová.

Fungovat už by mělo i volání na tísňovou linku 112. ČTÚ zprostředkoval jednání s polskými mobilními operátory k prověření možné vzájemné spolupráce při dokrývání příhraničních lokalit a výsledkem je, že nejen polští dispečeři linky 112, ale i jejich němečtí kolegové přislíbili, že budou tísňová volání přijímat i vyřizovat.

Výběr článků

Načítám