V Česku přibývá škol, kde mají dívky volný přístup k menstruačním potřebám

S tím, že na dívčích toaletách jsou ve škole volně k dispozici menstruační potřeby, se Jana Hrůzková, učitelka angličtiny a občanské nauky ze základní školy v Kamenickém Šenově na Českolipsku, setkala poprvé v Polsku, když tam se svými školáky vycestovala v rámci programu Erasmus+.

„Všimla jsem si, že tam na dívčích toaletách měli krabice s dámskými vložkami a tampony, a zjistili jsme, že v Polsku ještě dříve než u nás vznikla celonárodní iniciativa týkající se menstruační chudoby. To nás inspirovalo. Když jsme se vrátili zpátky, začali jsme se dívat, jestli něco obdobného funguje i u nás, a na dívčích toaletách jsme to pak zavedli,“ vypráví Hrůzková.

Už od polských kolegů prý zjišťovala jejich dosavadní zkušenosti.

„Napadaly mě obavy, že to holky budou zneužívat. Že s tím budou dělat vylomeniny nebo že to rozkradou,“ přiznává učitelka. „Nakonec jsme si řekli, že je potřeba nemít ty obavy a holkám musíme důvěřovat. Věříme, že v rámci ženské solidarity jsou schopné pochopit, že opravdu může být někdo, kdo se rozhoduje mezi nákupem jídla a nákupem pomůcek, které jsou potřeba,“ dodává učitelka.

V kamenickošenovské škole podle ní udělali před zavedením krabiček s vložkami a tampony ve třídách drobnou osvětovou kampaň, při níž školákům vysvětlovali, o co jde a že v Česku jsou desetitisíce dívek, které tím mohou být potenciálně ohroženy.

„Nepátráme po tom, které naše žákyně by mohly být menstruační chudobou ohroženy, ale ten jev prokazatelně existuje, tak my určitě nebudeme výjimkou,“ vysvětluje také ředitel kamenickošenovské školy Tomáš Vlček. „Nejsme možná tak sociálně slabý region jako Ostravsko, ale bohatá lokalita také nejsme. Máme na škole děti ze sociálně a ekonomicky slabých rodin, které jsou zapojeny do krajského projektu bezplatného stravování, a máme tu i děti z ukrajinských rodin se složitou ekonomickou situací, takže problém menstruační chudoby se našich žákyň může týkat,“ míní ředitel.

Podle učitelky Hrůzkové je cílem, aby si dívky mohly do krabičky na toaletách sáhnout i v případech, že by třeba vložku nebo tampon zapomněly doma, a nemusely se pak stresovat tím, že si o to musí někomu ve škole říct.

„Vložky jsme rozdávali i předtím, dívky si většinou chodily říct svým třídním učitelkám. A krátce předtím, než jsme krabičky na toaletách zavedli, tak se stalo, že dvě dívky ze šesté třídy šly s tímto problémem do kanceláře za mojí zástupkyní, ta tu ale nebyla, tak se musely obrátit na mě,“ popisuje Tomáš Vlček.

„Bylo hezké, že mi v tom důvěřovaly, ale byly to školačky, které jsem jednak učil a které mají povahu, že zeptat se na vložky jim nedělá problém. Jenže takových dívek je málo, většinou se stydí. Proto je důležité, že k tomu teď mají volný přístup,“ dodává ředitel.

Škol, kde mají dívky menstruační potřeby k dispozici na toaletách, v Česku přibývá. Některé to díky inspiraci z jiných škol zavádějí samy od sebe, některé se přihlásily do projektu organizace Člověk v tísni, jenž se částečně věnuje boji s menstruační chudobou. V Ostravě a nyní i v Liberci zase magistráty rozhodly, že volně přístupné menstruační potřeby svým základním školám zaplatí.

V Ostravě začali školy podporovat už od začátku letošního roku a na podzim se město snažilo projekt prostřednictvím dotazníku vyhodnotit. „Závěry jednoznačně potvrdily jeho přínos a naplnění veškerých očekávání,“ zhodnotil ho náměstek ostravského primátora Zbyněk Pražák (KDU-ČSL). Podle něj školy také zjistily, že se snížila absence dívek ve školách.

„Se zameškáváním školy kvůli menstruaci se u dívek skutečně setkáváme. Omlouvají se například, že je bolí břicho. Když si nemůžete dovolit dostatečné množství běžných vložek, necítíte se komfortně, máte strach z nežádoucích skvrn na oblečení a to je v dívčím věku obzvlášť traumatizující,“ doplnila Kristýna Bojić, manažerka programu Reprodukční zdraví dívek a žen, který nabízí Člověk v tísni.