Už máme solárů plné zuby, rozčilují se lidé z Ralska. Hejtmanství jim chystá další obří kolos

Zatím není jasné, jak bude kraj výstavbu tisíců solárních panelů financovat. Jisté ale je, že svůj záměr prosazuje navzdory místním obyvatelům. Ti se stavbou obří elektrárny na letišti, které využívá malý aeroklub nebo stovky lidí na in-line bruslích, nesouhlasí.

Jaroslav Sluka provozuje na letišti už řadu let pilu. Sám u ní několik solárních panelů využívá. „Nejsem proti sluneční energii, ale krajský záměr mi vadí z přírodního pohledu. V Ralsku už je tolik velkých solárních parků, že téměř nedotčená příroda, která tady bývala, dostává ránu za ranou. Další se teď staví u silnice z Kuřívod na Bělou, buldozery tam kvůli tomu strhávají obrovské plochy a teď nám tu má vyrůst i obří elektrárna na letišti. Všechno se tady ničí,“ zlobí se Sluka.

Kolem letiště je podle něj pořád nádherná příroda. „Stovky párů skřivanů nám tady někdy doslova odlétají od nohou, je tu lelek, jsou tu jeleni a dvě stě metrů odsud začíná evropsky chráněná lokalita v rámci systému Natura 2000,“ líčí muž, který je původním povoláním lesník.

Podle Sluky připravují lidé se vztahem k letišti společnou obranu proti krajskému záměru. Zatím ale vyčkávají, jaké budou další kroky Libereckého kraje. Plány krajských politiků se pranic nelíbí ani Zdeňku Růtovi, pilotovi malých letadel a majiteli jednoho z takzvaných úlů, v nichž svého času sovětská armáda garážovala své stíhačky.

„Jestli tady bude solární elektrárna v rozsahu, jak ji kraj plánuje, tak je to konec létání,“ míní Růta. „To, co by z letiště zůstalo, by se nedalo ke vzletům a přistáním využít, a hlavně když tu někdo bude mít solární panely v celkové hodnotě v řádu stovek milionů nebo miliard, tak vás přece nenechá nad tím létat,“ má jasno pilot.

Krajské plány s obří elektrárnou nejsou žádným snem vzdálené budoucnosti. Krajští zastupitelé už v listopadu schválili smlouvu se společností ČEZ Distribuce, která by měla obří elektrárně na letišti zajistit připojení do distribuční sítě. „Smlouva rezervuje kraji kapacitu připojení 62,5 megawattu. O připojení jsme usilovali přes dva roky,“ řekl po schválení smlouvy hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který je zároveň členem dozorčí rady ve Skupině ČEZ.

Hejtmanství už také založilo vlastní firmu Energie Ralsko, jež má budování elektrárny na starosti, vložilo do ní pět milionů korun a do jejího čela vybralo bývalého hejtmanova náměstka Zbyňka Miklíka (Piráti). Co se zatím neuskutečnilo, je veřejné projednání záměru. S obyvateli z Ralska o svém plánu kraj ještě vůbec nejednal. Odvolává se ale na to, že v celé věci postupuje společně s vedením radnice v Ralsku.

Ani to ale není z krajského záměru nadšené. Otevřeně ho nekritizuje, ale fanouškem obří elektrárny rozhodně není. „Čekáme na kroky kraje. Kvůli elektrárně je nutná změna územního plánu a o tu Liberecký kraj zatím nepožádal. Až se tak stane, budeme chtít, aby se k tomu vyjádřila veřejnost,“ říká Miloslav Tůma (ANO), starosta Ralska, který sám bydlí v Hradčanech, kousek od letiště.

Podle Zbyňka Miklíka, šéfa Energie Ralsko, přitom kraj uvažuje o tom, že by se zdlouhavé cestě se změnou územního plánu vyhnul. „Mohli bychom jít i cestou změny krajských Zásad územního rozvoje, které jsou územnímu plánu nadřazené. Zatím vše připravujeme po dvou liniích, a kterou z nich se vydáme, se teprve rozhodne,“ řekl Novinkám Miklík.

Budováním elektrárny se také stále zabývá policie. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu si už vloni v dubnu kvůli elektrárně vyžádali notebook a telefon hejtmana Martina Půty a podle informací Novinek pokračují v prověřování i ve výsleších zainteresovaných lidí.

„Byl jsem podat svědectví, ale nemohu o tom mluvit. Podepsal jsem, že o tom s nikým nebudu hovořit,“ odpověděl třeba starosta Ralska Tůma na dotaz, zda už ho policie ve věci elektrárny na letišti vyslechla jako svědka.