Článek
V průběhu uplynulých tří let vznikla bariéra, která má bránit odtoku podzemní vody. Dále u českých hranic roste zemní val, jenž má chránit obyvatele nejbližších obcí před hlukem z dolu, znečištěním ovzduší a zároveň zlepší krajinný ráz. Ve výstavbě je několik vodovodů a náhradních zdrojů pitné vody a byla provedena i opatření na zlepšení kvality ovzduší či zlepšení životního prostředí v regionu.
Dohoda přinesla Libereckému kraji 25 milionů eur na nové zdroje vody, přivaděče a vodovody, ale i na sledování kvality ovzduší, hluku, poklesu terénu a výši prašnosti na česko-polské hranici blízko dolu. Dalších 10 miliónu eur jako dar poskytla polská Nadace PGE, tedy společnosti provozující důl a přilehlou elektrárnu, na konkrétní opatření na ochranu životního prostředí.
Kvůli dolu Turów pohlídají lidem na Liberecku statiku domů speciální přístroje
Informací o měření podzemních vod není stále dost
„Hladina podzemních vod podle pravidelných měření u podzemní stěny stoupá, to je po třech letech od podpisu smlouvy ta hlavní zpráva. Díky smlouvě si můžeme měření ověřovat, proběhlo už dvanáct kontrolních misí České geologické služby, máme všechna data a díky tomu víme, že podzemní bariéra funguje a postupně se hladina podzemních vod zvyšuje,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Nově nám polská strana poskytla i aktualizovaný hydrogeologický model celého území, na který jsme dlouho čekali,“ dodal ministr s tím, že informace, které od Polska Česko dostává, pokládá polská strana za obchodní tajemství a ministerstvo životního prostředí tak nemá možnost všechny zveřejnit.
„Opakovaně na polskou stranu vyvíjíme tlak, aby tyto informace neoznačovali za obchodní tajemství. Žaloba, která byla proti ministerstvu podána, tak definitivně rozřeší, jestli má větší váhu české právo, nebo mezinárodní smlouva,“ podotkl Hladík.
Polsko musí zaplatit pokutu za těžbu v dole Turów, potvrdil Soudní dvůr EU
Připomněl tak správní žalobu expertní skupiny Frank Bold, která dlouhodobě zastupuje zájmy Čechů žijících u dolu a poukazuje na nedostatky uzavřené smlouvy i potíže, se kterými se lidé i nadále potýkají. Právě nedostačující informace o měření hladiny podzemních vod, které místní nemají k dispozici, považuje za jeden ze zásadních problémů.
„Už roky se snažíme, aby lidé v Česku měli kompletní a spolehlivá data o stavu podzemní vody. Bez nich není možné říct, jak důl ovlivňuje životní prostředí na české straně hranice. Dohoda zavazuje Polsko ke zveřejnění informací z konkrétních vrtů v těsné blízkosti bariéry. O tom, zda voda neodtéká kolem bariéry nebo pod ní, ale už informace chybí. Proto jsme kvůli zveřejnění dat loni podali žalobu na ministerstvo životního prostředí. Soud ale zatím nerozhodl,“ shrnula právnička expertní skupiny Frank Bold Laura Otýpková.
Místní tíží hluk i přibližující se těžba
I podle místních obyvatel je stav po třech letech od podpisu smlouvy v lecčem horší.
„Dříve nám hydrologové bez problémů řekli, kolik je v našem vrtu ještě vody. Teď už se nedozvíme nic. Nevíme tedy, jak dlouho ještě budeme mít vodu,“ popisuje Milan Starec, který žije v Uhelné a je členem Sousedského spolku Uhelná. Za posun kupředu považuje skutečnost, že se staví vodovody, které by vrty nahradily.
„Ovšem dokončené mají být v roce 2027 a nám podle dřívějších odhadů má dojít voda v roce 2026. Co ten rok budeme dělat? To nám ji budou navážet cisternami?“ ptá se Starec.
Přitom ještě před deseti lety vrt z Uhelné zásoboval vodou velkou část blízkého pětitisícového Hrádku nad Nisou. „Dokud nebude postavený přivaděč z Machnína v Liberci a nepoteče v něm voda, nemáme žádnou jistotu,“ podotýká Starec.
Jak vnímají funkčnost nadzemního valu lidé v Uhelné.
Nijak nadšený není ani z tolik vyzdvihovaného nadzemního valu, který má zajistit, aby lidé z okolí nekoukali na důl.
„Jak je možné, že každý den při příjezdu domů vidím nad valem rypadlo? Val neplní svou funkci. Možná až vyrostou stromy, které na něj vysadili, ale to bude tak za 20-30 let,“ popisuje místní usedlík.
Obdobně černě to vidí i s hlukem, o jehož odclonění se měl val také zasloužit. „Hluk se v poslední době zvýšil dramaticky. Náš dům ještě zacloní stodola a kůlny, ale zrovna nedávno mi soused říkal, že mají poprvé za ta léta pocit, že slyší hluk z těžby i uvnitř domu,“ přiblížil Starec.
Podle něj proto, že se těžba přiblížila k české hranici a probíhá více na povrchu. Poláci totiž podle něj hodně pracují na povrchu, kde těží skrývku, z níž vrší další obří val poblíž německé Žitavy.
Česká strana pravidelně měří hluk a podle ministerstva je na české straně dlouhodobě dodržován základní hygienický limit pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB), nicméně v poslední době dochází častěji k překračování krátkodobého působení hluku v rámci tzv. nejhlučnější jedné hodiny.
„Češi ale dávají Polákům předem vědět, že se bude měřit. To je, jako když policisté předem varují, kdy a kde budou měřit rychlost, taky tam nikdo nepojede v tu dobu rychle,“ dodal Starec.