Konec jedné éry. V Liberci začala demolice poslední stavby slavné Textilany

Bourání objektu má na starosti liberecká společnost Syner, která měla původně s demolicích začít už ve čtvrtek 30. ledna. Ovšem po opakovaném posouzení polorozpadlého domu statikem se musel plán demolice zcela změnit.

Původně se počítalo s rozebíráním budovy ze strany, kde nejsou v blízkosti žádné stavby. Nakonec se ale musí přistupovat k objektu z Mlýnské ulice, kde je v sousedství několik domů. Ty musely být preventivně zajištěny.

„Pro speciální demoliční bagr jsme museli navézt přes padesát aut sutin a vytvořit nájezdové těleso, aby měl zajištěné stabilní podloží a dosáhl, kam je potřeba. Navíc jsme na samotný asfalt silnice pokládali pod to ještě geotextilie, aby nedošlo k jeho popraskání třeba vlivem pádu sutin,“ popsal mluvčí stavební společnosti Ondřej Paclt.

Speciální jeřáb je složený ze tří částí, z těla s pásy, ramene dlouhého před dvacet metrů a příslušenství, mimo jiné obřích nůžek. Na místo demolice se musel přepravovat jako nadměrný náklad.

Objekt tzv. Blaupunktu, který se částečně zřítil v pondělí 27. ledna, byl posledním z rozsáhlého továrního komplexu, který byl zbourán v letech 2004-2005. Místo okolí polorozpadlé budovy bylo po pádu uzavřeno, stejně jako přilehlá ulice, a sutiny prohledávali psovodi se psy, aby vyloučili, že pod nimi někdo zůstal.

Objekt totiž v minulosti často využívali bezdomovci a před časem uvnitř dokonce dva lidé při požáru uhořeli. Trosky domu také dopadly na tepelný výměník, a proto měli lidé v okolí na čas přerušené dodávky tepla a teplé vody, dokud se nepodařilo škody napravit. Mlýnská ulice zůstává pro dopravu i pěší uzavřena, a to až do doby ukončení demolice.

Textilní továrnu vybudoval ve druhé polovině 19. století Johann Liebieg, po 2. světové válce byla zestátněna a výroba zde byla definitivně zastavena až v roce 2001.

„Nejzajímavější na celé Textilaně je její komplexní vývoj, od jejího vzniku až do úplného pádu, který nastal před pár dny. Původně se jednalo o hraběcí manufakturu, ale hrabata nebyli ti, kdo měli vlohy k podnikání, takže to převzali první podnikatelští dravci, což byl v případě Liberce Liebieg, a ten začal továrnu budovat na stejném místě. Tedy v úzkém sevřeném údolí, ve kterém navíc protéká několik potoků,“ popsal historik Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous.

Liebiegovým přetvářením vzniklo z továrny jakési městečko, kde ulice Mlýnská procházela celým areálem. Po jedné straně stál Blaupunkt a po druhé jeho takřka dvojče. A pak továrna doslova pohltila i Mlýnskou ulici. V 50. letech minulého století se postavil obchvat, kudy jezdila tramvaj podél továrního areálu.

„To je to strašně zajímavé, jak na jednom místě podnikatel a celá jeho rodina pořád budovali na původním místě vzniku svého podnikání,“ dodal Rous.

Typické pro továrnu bylo i to, že se udržela po celou dobu socialismu a lidé v celé zemi ji znali i s jejím legendárním heslem „Textilana obléká moderního člověka“.

Ve své době mělo v továrně práci až osm tisíc lidí. Textilana zažila nejslavnější éry za dob Liebiegů a pak v období 1. světové války, matadorem v oblasti textilní výroby byla ale i v éře socialismu.