Čeští tvůrci videomappingu uchvátili Irsko i Asii. Do projekcí oblékají katedrály i muzea

Naposledy zvítězili v prosinci na mezinárodní soutěži v Irsku, kde na festivalu Dublin Winter Lights 2024 vyhráli hlavní cenu v soutěži, v níž promítali videomapping na irském národním muzeu.

V soutěži změřili síly s osmdesátkou studií z celého světa, z nichž pouhých osm postoupilo do finále, které nakonec Češi opanovali. Vytvořili projekci 360 stupňů kolem domu. Velká byla přes 320 metrů a věnovala se moderním směrům umění.

„Náš videomapping byl inspirovaný dvěma uměleckými směry. Jedním z nich byl pop art, což jsou hlavně obrazy, kdy střídáním geometrických linií a vzorců vytváříme dojem optické iluze. Druhá část projekce byly velikánské obrazy, které jsou jednolitou barvou, a člověk stojící před tímto obrazem se v té barvě má ztratit,“ popsal Jakub Nosek.

„My jsme kombinovali tyto dva prvky, což se hodilo i k velikosti objektu. Člověk se mohl vnořit do projekce a zároveň geometrická iluze vystupovala proti velké barevné ploše,“ dodal Nosek.

Příprava každého projektu zabere tandemu Metanoia i několik měsíců. „Primárně začínáme s budovu. Ideální je mít na začátek plánek nebo 3D model, od toho se pak odpíchneme dál. Důležité je samozřejmě i téma,“ vysvětlila Julie Tampierová.

Každá projekce je šitá na míru prostoru, kam je promítána, a pak už nejde jako celek přenést a promítnout jinde.

Například videomapping pro Dublin připravovali tvůrci asi čtyři měsíce od okamžiku, kdy je vybrali do finále.

„Vymýšleli jsme koncept, animaci, hudbu a dramatickou složku, aby to spolu fungovalo,“ uvedla mladá umělkyně.

Práci si nikdy dopředu na konkrétní budovu promítnout nemohou, musí celou dobu pracovat s miniaturní verzí.

„Koukáme na to v malém okénku a až těsně před uvedením to vidíme veliké. Je proto dobré mít třeba den předem zkoušku, abychom alespoň jednou viděli budovu a měli možnost něco doupravit. Už se nám ale stalo, že jsme dostali špatný plánek,“ vzpomněla Tampierová.

V oblibě mají oba tvůrci spíše komplikovanější stavby, nejlépe s různými výklenky nebo věžemi, které podle nich dávají více prostoru na hraní. Kromě samotné animace si ke každému videomappingu tvoří i zvuk a také hudbu. Pak vše propojí a s využitím speciálních programů a projektorů budovu doslova obléknou.

„Všechno si děláme po domácku,“ konstatoval Jakub. Na některé projekty přizvou i další umělce, třeba pro skládání hudby.

Jako tým spolupracují zhruba pět let, od chvíle, kdy se setkali na studiích multimédií. Poslední dva roky se pak věnují především videomappingu a dohromady mají na kontě asi třicítku projekcí. Jejich práci mohli vidět návštěvníci na festivalech v Číně nebo Jižní Koreji, na domácí půdě připravili třeba videomapping k výročí Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, svou práci představili mimo jiné i na festivalu Maják v Mnichově Hradišti, festivalu Blik blik v Plzni či v Karlových Varech.

Nyní připravují velký projekt pro Plzeň, kde 8. března 2025 promítnou velký videomapping na katedrálu, navíc jej propojí s velkou světelnou show a doplní obřími loutkami.

Po Čechách působí zhruba dvě desítky mappingových studií. „Je nás dostatečně málo, abychom se všichni uživili,“ uzavřela tvůrkyně.