Změňme záchytky na dospávací zařízení, navrhuje poslanec

Celý proces je však na samém začátku. Pokud by měl být režim záchytných protialkoholních stanic změněn, bylo by nutné přijmout změnu v zákoně o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb. „Ten ale není aktuálně otevřen. Proto změnu budu připravovat až v novém volebním období,“ uvedl Mašek.

Novinky oslovily všechny kraje coby zřizovatele záchytek ze zákona, zda má u nich tato myšlenka podporu. Kladně se vyjádřili například ve středních Čechách. „Ano, iniciativu bychom podpořili, i s ohledem na stále rostoucí kompetence středního zdravotnického personálu. Avšak s jasně stanoveným postupem,“ řekl náměstek hejtmanky Středočeského kraje Pavel Pavlík (ODS).

Mnozí zřizovatelé se ale domnívají, že by změna měla projít diskusí zejména u odborníků „Neznáme konkrétní parametry, jak by to mělo vypadat a fungovat. Proto si za stávajících podmínek absenci lékařského personálu neumíme představit,“ uvedla například mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Například David Doležil, ředitel Městské polikliniky Praha, která zajišťuje záchytku pro hlavní město, by se změnou také souhlasil. Pražskou záchytkou jen loni prošlo 4237 osob, ovšem hospitalizací bylo 7151. „Znamená to, že se více než v minulosti řada klientů k hospitalizaci opakovaně vracela,“ vysvětlil ředitel Doležil.

Z ankety rovněž vyplynulo, že s  nedostatkem personálu na záchytkách se potýká většina krajů. „Situace je pravděpodobně všude stejná. Stávající kmenoví zaměstnanci stárnou a noví mladí se nehrnou,“ poznamenala mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Jak shrnula mluvčí Jihočeského kraje Hana Brožková, jedná se pro zdravotnický personál o nelukrativní záležitost. A pro lékaře až dehonestující.

V Hradci Králové se personální situaci zatím podařilo stabilizovat, ale problém způsobu jak racionálně provozovat záchytku, zůstává. „Policisté mohou člověka, který budí pohoršení vlivem alkoholu, dovézt domů a předat rodinnému příslušníkovi nebo jej při protiprávním jednání umístit do cely předběžného zadržení, kde vystřízliví pod dohledem policisty. I přes tyto možnosti jsou ale opilci často zátěží pro zdravotnická zařízení. Je proto otázkou, jestli v této době, kdy se ve zdravotnictví obáváme nárazu kvůli financování provozu nemocnic, neměly být záchytky už spíše historií,“ ptá se znovu poslanec Jiří Mašek.

Pokud by se jeho iniciativa stala úspěšnou, klesly by zřizovatelům, tedy krajům, náklady. „Královéhradecká krajská záchytka i přes omezený provoz přijme asi 800 klientů ročně. Péče o každého z nich vyjde na šestnáct tisíc korun, zdravotní pojišťovny na tuto péči nic nepřispívají. Vše platí kraj, protože ani poplatek dva tisíce korun většina klientů nezaplatí,“ upozornil Mašek.

„Systém provozu záchytek by měl projít revizí a například prováděné zdravotní výkony by měly být hrazeny ze zdravotního pojištění,“ připojila se k Maškovi Soňa Ličková, mluvčí Zlínského kraje.

Zatímco v Hradci Králové je záchytka příspěvkovou organizací kraje, z hlediska financí i zajištění personálem se jako lepší model jeví úzké propojení záchytky s nemocnicí. Jako třeba v Jihomoravském kraji, kde má kraj uzavřenou smlouvu s Psychiatrickou nemocnicí.

Také v Pardubicích provozuje záchytku nemocnice, i když je umístěna mimo areál. „Personální zajištění je dostatečné, v posledních letech ale roste agresivita klientů. Takže práce zde je velmi náročná. Denně se přivážejí na záchytnou stanici dvě až tři osoby, o víkendech a v létě až dvojnásobně víc,“ dodala mluvčí nemocnice Kateřina Semrádová s tím, že na každých dvanáct osob pod vlivem alkoholu připadá jedna pod vlivem návykové látky.