V Krkonoších se rozhořel spor o fotopasti, hlídající zákaz vjezdu na hřebeny. Boudaři se chtějí bránit

Aktuálně střeží provoz uvnitř parku devět kamer. Pod dohledem je například Zlaté návrší, Obří důl, cesta na Výrovku a Luční boudu v Peci pod Sněžkou, kamera nechybí ani u Strážného. Dalších šest nových zařízení má přibýt letos. Systém se začal budovat v roce 2022, do ostrého provozu má být spuštěn v létě.

„Přistoupili jsme na určitá pravidla. Naši dodavatelé jsou vybavení smlouvou, objednávkou, čímž prokážou účel vjezdu. Zaměstnance i hosty svážíme hromadně, parkujeme dohodnutý počet vozů na stanovených místech. Odměnou nám jsou neustálé změny a nyní i bezprecendentní plošný videomonitoring pohybu na cestách,“ tvrdí Sovová, právnička a spolumajitelka Luční a Labské boudy, dvou ikonických staveb na hřebenech hor. Jen na Luční boudě se ročně ubytuje 15 tisíc lidí, půl milionu jich tu využije možnost zajít si na záchod.

„Na přístupových cestách jsou nastaveny kamery. Každého identifikují 365 dní v roce. I po podání vysvětlení zasílá Správa i po měsících dvacetitisícové pokuty našim dodavatelům, zaměstnancům, přátelům,“ pokračuje Sovová s tím, že KRNAP nemá právo vyhledávat v policejních databázích. A připravovaná novela prý tento stav legalizuje.

„Pokud se tak stane, znemožní nám to údržbu nemovitostí i poskytování služeb zdarma pro turisty,“ varuje Sovová. Provozovatelé by například byli nuceni zpoplatnit toalety.

Pokutu prý dostala například laboratoř, která na Luční jezdí odebírat vzorky. I proto se spolu s několika dalšími boudaři obrátila Klára Sovová na Úřad pro ochranu osobních údajů a ministerstvo životního prostředí.

„Zatímco oni jsou správa, my jsme majitelé. A je pravda, že málem potřebujeme povolenku, abychom si zajeli ke kamarádovi na kafe na druhý kopec. Můžeme jít pěšky, ale co když chci něco přivézt?“ nesouhlasí s novou praxí ani bývalý starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek.

Podle mluvčího KRNAP Radka Drahného ale k porušování zákona nedochází. Registrační značky těch, co vjedou do zákazu, jsou zaslány úředníkům na obec s rozšířenou působností a ti zjistí jejich totožnost.

„To zákon umožňuje,“ ujistil Drahný a připomněl, že zákaz jízdy v národním parku platí už od přijetí zákona o ochraně přírody z roku 1992. Místní, ať už majitelé nemovitostí, či lidé s trvalým bydlištěm, mají skutečně právo do parku jezdit. Pouze vjezd do klidového území je podmíněn udělením povolení.

„Správa parku má databázi registračních značek s právem vjezdu ze zákona. Někteří boudaři nám značky nenahlásili. Ale to se dá řešit. Na počátku jsme měli až 50 procent nelegálních průjezdů, tedy desítky tisíc aut bez povolení. Nyní už se to srovnává, ale počet nelegálních vjezdů do parku je stále enormní,“ dodal Drahný s tím, že ve městě nikoho nenapadne zákaz vjezdu porušit, v přírodě to ale dělají běžně.

„Pokud si majitelé povolají například opraváře, mají ho upozornit, že je třeba si vjezd domluvit. Stačí přijít na informační centrum, doložit důvod a auto je zaneseno do systému. Je to otázka okamžiku a na kameře bude pak svítit zeleně,“ dodal mluvčí Drahný a vysvětlil, že když systém vyhodnotí auto jako neautorizované, je jeho majitel vyzván k doložení důvodu vjezdu za zákazovou značku. Teprve pokud účel nedoloží, je mu vyměřena pokuta.

„Současné řešení tedy není nic nového. Nové ale je, že doprava po parku přerostla únosnou mez a díky moderním technologiím máme nový prostředek na důkazy,“ dodal Drahný.