Pod Zvičinou v Podkrkonoší se našel unikátní zlatý poklad

K senzačnímu objevu došlo letos 8. února, když si nálezci zkracovali cestu přes les na turistické vycházce na jihozápadním úbočí Zvičiny, nejvyššího kopce v Podkrkonoší.

„Dvě schránky náhodně objevili v hromadě kamenů. Zřejmě jde o uměle vytvořený val na hranicích bývalých polí,“ míní vedoucí archeologického oddělení muzea Miroslav Novák.

Muži nejprve našli plechovou hliníkovou dózu, jejíž část vyčnívala nad povrch, a asi metr od ní železnou schránku. V dóze bylo 598 mincí, rozdělených do 11 sloupečků, každý zavinutý do černé látky. V kovové bedničce pak bylo celkem šestnáct tabatěrek, deset náramků, taštička z drátků, hřeben, řetízek a pudřenka. Vše ze žlutého kovu.

„Zda to je zlato, teprve potvrdí, či vyvrátí zpráva Puncovního úřadu. Ale zdá se, že náramky jsou zlaté, pouzdra na cigarety zase stříbrná a pozlacená,“ upozornil archeolog Novák.

Jako první z hradeckých muzejníků viděl poklad numismatik Vojtěch Brádle. „Volali mi, že přijde člověk, který cosi našel. Lidé nosí do muzea různé věci, přesto u mne jistá zvědavost byla. Když to otevřel, spadla mi čelist,“ přiznal Brádle.

Poklad ležel schovaný pod zemí maximálně sto let. Spíš méně. Kdo a kdy ho ukryl, odborníci nevědí z mnoha důvodů. Jedním je i místo nálezu, tedy hraniční prostor mezi Sudety a dříve českou částí republiky.

„Je těžké spekulovat, jestli se jedná o zlato Čecha, který musel opustit zabrané území po roce 1938, zlato Němce, který se obával vysídlení po roce 1945, nebo zlato židovské. Může jít i o kradené zboží z nějakého starožitnictví, ale k této variantě se spíš nepřikláníme,“ naznačil možné hypotézy historik a ředitel muzea Petr Grulich.

„Případně ještě lze uvažovat o 50. letech v souvislosti s měnovou reformou v roce 1953,“ dodal Miroslav Novák s tím, že pozemek několikrát změnil majitele. A víc než století v jeho okolí nestálo žádné stavení. Nepomohou ani nalezené mince, které jsou jinak pro určení doby původu většiny pokladů zásadní.

„Až dosud jsem byl vždy schopný depot časově zařadit, pokud jsme se pohybovali v době od 16. století a mladší. Tentokrát ne, a to přesto, že vyražené letopočty se tu pohybují od roku 1808 do 1915,“ řekl numismatik Brádle. A způsobily to mince, které zpočátku považoval za domácí.

„Jde o Rakousko-Uhersko a Františka Josefa I. Ale všiml jsem si, že na některých jsou miniaturní značky. Nakonec jsem vypátral, že tyto mince neputovaly z vídeňské mincovny k nám, ale na Balkán. A tam po rozpadu monarchie, v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, došlo k vyražení značek, takzvaných kontramarek. Toto značení se tam používalo ještě v průběhu třicátých let. Víme tedy, že mince byly někdy ve 20. a 30. letech minulého století na území Srbska, ale jak a kdy se dostaly na východ Čech, netušíme,“ vysvětlil expert na mince Vojtěch Brádle. Jisté podle něj ale je, že nějaký čas byly součástí náhrdelníku či čelenky, typické součásti balkánských krojů.

„Rozhodně ale jde o unikátní soubor mincí různé provenience. Na jedné straně francouzsko-belgické, na druhé Balkán, osmanští Turci. Zvláštní také je, že tu není jediná mince německá. Vše jsou každopádně zlaté ražby,“ upozornil Vojtěch Brádle s tím, že v minulosti sice už došlo k nálezu zlatých mincí, například při přestavbě hradecké radnice, po objevu ale byly nálezci ihned rozebrány.

Ještě v únoru a pak počátkem března se hradečtí archeologové vypravili na místo objevu, aby se přesvědčili, že se tu nenachází žádné další předměty.

„Už z charakteru nálezu se dalo předpokládat, že se jedná o ojedinělou záležitost a nic dalšího objeveno nebude. Je pravděpodobné, že šlo o takzvané investiční zlato. Mohlo to být prosté uložení majetku. Je také patrné, že náramky i tabatěrky byly užívané,“ upozornil Miroslav Novák.

Nálezcům pokladu náleží podle památkového zákona odměna. Tu by měli schválit radní Královéhradeckého kraje, neboť právě kraji poklad ze zákona náleží. Současně hradečtí muzejníci chtějí nález po prvotní konzervaci alespoň krátkodobě představit veřejnosti. Termín ale ještě není rozhodnutý.