Památkáři točí dokumenty. Letos představili zámek Hořiněves a pivovar Rudník

„Na začátku byla myšlenka točit dokumenty o lidech, kteří se starají o památky nebo se přímo rozhodli vdechnout jim nový život a zachránit je před zkázou. Není to ale Toulavá kamera nebo dokument historický. Jde nám o vztah lidí a památek, potažmo památkové péče. Má přiblížit radosti i strasti, problémy, s nimiž se musí vlastníci utkat. Zároveň ale chceme ukázat, že to má smysl,“ vysvětlil Rudolf Khol, předseda Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, která s projektem přišla.

Dokumenty cyklu Památky a jejich lidé mají formu rozhovorů, točených v autentických prostorách památek. Součástí realizačního týmu je i Jiří Balský, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově. Zatímco vlastníci hovoří o svých vizích, on se zapojuje do diskuze s postřehy a reakcemi z hlediska památkové péče.

Natočeno bylo zatím pět dílů. Pilotní se věnoval hradu Vízmburk, loni na něj navázaly zastávky na cihelně v Šárovcově Lhotě a v kostele sv. Jiljí v Markvarticích.

„Nově jsme uvedli dva díly. První o původně renesančním zámku, později přebudovaném a přestavěném na pivovar v obci Rudník na Trutnovsku, druhý o zámku v Hořiněvsi na Hradecku. Oba jsou odlišné obsahově i pojetím, jak o ně jejich majitelé pečují a jak je hodlají využít,“ upozornil Khol.

„Stavbu jsme koupili před šesti lety a letos jsme už překročili náš Rubikon. Na zámku se začalo bydlet. Ne že bychom dál nebourali, neopravovali, nestavěli, ale je to už splněný malý cíl,“ pochlubila se majitelka hořiněveského zámku Markéta Slaninová. Původně měla v úmyslu jednou opravit nějakou menší stavbu, třeba vodojem nebo kapli.

Nakonec si ji našel zámek. Vizí manželů Slaninových je zrekonstruovat ho částečně k bydlení a částečně otevřít veřejnosti.

„To se při různých příležitostech děje už dnes. Do budoucna zvažujeme, že by se provázelo třeba ve sklepeních,“ prozradila Markéta Slaninová. A nápady do budoucna mají i tvůrci dokumentů.

„Záleží i na penězích. Bez podpory Královéhradeckého kraje by se to nepodařilo. Cílem je střídat regiony, typologii objektů, prostě představit pestrost. A podmínkou je, že oprava památky ještě neskončila,“ prozradil Rudolf Khol s tím, že kromě obou letošních dílů o Hořiněvsi a Rudníku se dokončuje bonusová epizoda o věžovém vodojemu v Jaroměři.

„Nejsložitější je natočený materiál sestříhat do 32 minut. Běžně máme tak hodinu dvacet hrubého rozhovoru, plus dronové záběry, dotáčky zajímavostí o objektu. Není jednoduché vybrat to nejpodstatnější,“ připojil se další z autorů Jiří Bednář. Prozradil ale, že natočené materiály nepřijdou vniveč.

„Z nesestříhaného audiozáznamu vytvoříme podcast, který bude přístupný na různých platformách,“ dodal Bednář.