Článek
„Teploměr tu nemám. Mám tu teplé věci, tak když si večer lehneme do stanu, je teplo. Ale když ráno vstávám do práce, tak to je kruté,“ řekl Daniel Žiga během toho, co si nahříval ruce nad ohníčkem vedle stanu. A zatímco se jeho kolegové většinou těší na víkend, on má radši dny pracovní.
„O víkendu vstanete v deset hodin, ale co potom dělat? Uděláte oheň, čučíte do něj a říkáte si, už aby byl pondělek, aby se šlo do práce,“ vysvětlil. Zimu prý už zažil i takovou, že sotva šoupal nohama, jak je měl zatuhlé.
„Ani letos to není snadné,“ pokračoval Žiga. A nejhorší je, když někdo ze známých umrzne. I to zažil.
Lepší než ubytovna, tam vám seberou i máslo z nože, pochvalují si lidé noclehárnu v Plzni


Ve stanu žije Daniel Žiga s přítelkyní.
„Popili, lehli si a mysleli si, že je teplo. Přitom umírali,“ posteskl si Žiga. Jeho tuto zimu potkala jiná nepříjemnost. Vyhořel. „Už to nezkouším, si přitápět. Koupil jsem aspoň nový, velký stan. Ale je to holá plachta, takže proti mrazu moc nezmůže,“ poznamenal. Občas využije i služeb azylového domu, ale spíš minimálně.
„Když je velká zima a málo míst, tak se losuje – a já si často vytáhnul červenou. To pak člověk musí jít až na letiště do noclehárny. A to je dálka. A ráno pěšky do práce,“ uvedl s tím, že na východ Čech přišel za prací z Košic.
Nocleženek se prodalo už 14 tisíc. Pořád je to ale málo

Vyučený zahradník
„Tři roky jsem dělal v továrně, ale zkrachovalo to. Pak jsem střídal stavby, kopáčské práce. Občas nás ošidili, okradli, nezaplatili nám. Několik let jsem se živil všelijak, vozil jsem i věci do sběrných surovin,“ zavzpomínal Daniel Žiga. Pak mu kamarád doporučil městskou zeleň.
„Já jsem vyučený zahradník. Pracujeme celý den venku, ale proč ne. Ale musel jsem nejdřív do Bratislavy, nechat si udělat občanku. Neměl jsem ji. Už to bude sedm let. Makám pravidelně, bez áčka. Protože co dělat tady, u stanu?“ ptá se Danek. Z výplaty, která příliš nepřevyšuje minimální mzdu, se musí uživit, zaplatit alimenty, postarat se o kočku a také má přítelkyni, kterou nechce nechat samotnou.
„A na nájem pro oba nemám. Dřív jsem bydlel v ubytovně. Ale taky se nechci dělit s dalšími o jeden pokoj. Teď jeden známý platí 8,5 tisíce za postel, a to jsou v pokoji třeba tři lidi,“ upozornil Žiga.
Chybí zabydlovací tým
Podle informací náměstka primátorky Pavla Vrbického (Piráti) žije v Hradci asi 450 bezdomovců.
„Zhruba třetina z nich pochází mimo náš kraj. Hradeckých je asi devadesát, zbytek jsou lidé z Broumova, Náchoda, Jaroměře,“ prozradil Vrbický.
„Mezi bezdomovci jsou i lidé, kteří chodí do práce. Bohužel cesta z ulice je obtížná. Chybí nám tady takzvaný zabydlovací tým, který člověku najde pronájem a podrží ho v prvních měsících nového života. O takovou službu nemá zájem žádná ze současně registrovaných sociálních služeb. Proto jsme začali jsme vyjednávat s Armádou spásy, která má v této oblasti velké zkušenosti,“ dodal Vrbický.
Bezdomovci se zalíbilo se v cizím domečku, teď mu hrozí až tříletý pobyt ve vězení
