Článek
V lomu se už 30 let netěží, úředně ale jeho činnost dosud nebyla ukončena. Ekologové upozorňují, že tu roste či žije řada vzácných druhů rostlin a živočichů, mimo jiné třeba rak říční. Jak upozornil krajinný ekolog Martin Hanousek, do lomu by mělo být navezeno 250 tisíc metrů krychlových odpadů ze stavby dálnice.
„Lom je součástí národního geoparku Broumovsko. Je proto významný i pro edukaci geologického vývoje. Jsou tu jasně patrné lávové proudy a specifické formy zvětrávání a odlučování hornin,“ zmínil Hanousek.
První debata s veřejností
Jedním z požadavků petice je otevřená diskuse s občany i ekologickými odborníky. Vedení města totiž podle nich záměr tajilo. To ale radnice odmítá s tím, že vše je zatím ve fázi přípravy, povolovací proces teprve probíhá.
Archeologická záhada z Brněnska: muže z doby kamenné pohřbili vsedě

Nicméně poté, co se o lomu začalo veřejně mluvit, se zřejmě první z debat s místními uskuteční už v pondělí v prostorách Základní školy Poříčí. Vystoupit by tu měl i starosta Michal Rosa (ODS), který upozorňuje, že povinnost lom zlikvidovat je už součástí povolení k těžbě.
„Likvidace se tak měla realizovat po ukončení těžby. Bohužel se to nestalo. Upozornění na nebezpečí a zákazy vstupu postupně zmizela a lom časem přešel do majetku města,“ uvedl starosta s tím, že vlivem eroze dochází v poslední době k masivním odtrhům.

Lom Libeč na snímku z výšky
„Sanace lomu je nákladná záležitost. Bavíme se o vysokých desítkách milionů. Většinu z těchto nákladů pak tvoří materiál na zasypání a opevnění svahů a náklady na jeho dopravu. Stavba dálnice je tak příležitostí, jak dát věci do pořádku za minimální vynaložené náklady,“ dodal starosta Rosa.
Projekt přírodního parku má zachovat vodní plochu i výsadby. Alternativou by podle něj bylo jedině oplocení lomu. Což je také náklad v řádech milionů.
Přírodní památka
Odpůrci záměru ale upozorňují, že má být zavezeno 70 procent vodní plochy, 90 procent skal. Proto tento týden podali na krajský úřad návrh na vyhlášení přírodní památky Lom Libeč.

Plán likvidace lomu Libeč. Vlevo současný, vpravo návrhový stav
„Lom by měl být pro lidi a přírodu. Pokud tu jsou problematická místa, například uvolněné balvany, je potřeba je zajistit. Ale neznamená to, že musí dojít ke zničení celého biotopu,“ zdůraznil Hanousek a upozornil na zdařilou rekultivaci lomu Rožmitál u Broumova.
Jak zmínil starosta, použití kamene a zeminy z dálnice by výrazně snížilo finanční zátěž na zabezpečení lomu. „S ohledem na objem výkopku se bavíme o stovkách vozidel, které buď komunikaci I/16 do Královce překříží a skončí v lomu, nebo pojedou přes obydlené území města,“ upozornil starosta Rosa. Jednadvacetikilometrový úsek D11 totiž roste nedaleko lomu, jeden ze dvou tunelů se bude hloubit jen pár set metrů od něj.
Ekologové ale upozorňují, že zasypáno má být 250 tisíc tun, zatímco z blízkého tunelu se vytěží 70 tisíc. Náklaďáky se zeminou tak stejně budou po silnicích jezdit. Bližším a rozhodně vhodnějším prostorem na skládkování zeminy by podle nich mohla být lokalita Mrtvého jezera, kde byl mimo jiné v minulosti skladován popílek z elektrárny.
Lom Libeč
Lom je součástí Geoparku Broumovsko. Jedná se o opuštěný zatopený kamenolom, jenž odkrývá bazaltandezitové vulkanické horniny v severní části zóny Hronovsko-poříčského zlomu.
Bazaltandezity, dříve zvané melafyry nebo paleobazalty, v lomu u Libče vystupují ve výše zmíněných vrstvách v mocnosti 60 m a táhnou se v délce 1 km. V lomu jsou dobře pozorovatelné dva lávové proudy a svrchní kontakt tělesa s nadložními pískovci petrovických vrstev.
Vzhledem k tomu, že lom je důlní dílo, musí Trutnov žádat o povolení likvidace báňský úřad. Což dosud neučinil. Mezitím pod peticí proti záměru přibývá podpisů. Za necelých 24 hodin od spuštění jich bylo několik set.
Ekologové z organizace Děti Země podali žalobu k plánované stavbě přehrady v Nových Heřminovech
