Článek
Právě mistrovství Evropy lesníků v klasickém lyžování se tento týden koná v Novém Městě na Moravě. Jiří Beran u toho nemohl chybět, i když jen v roli diváka a fanouška.
„Mám různé zdravotní problémy, hlavně mám vyměněná obě kolena. Nohy nejsou tak pevné, navíc teď kvůli operovaným karpálům nemůžu držet hůlku,“ vysvětluje třiasedmdesátiletý rodák z Police nad Metují, proč není mezi závodníky.
Opravdu bych byl rád, kdybych ještě mohl lyžovat. Jsou tu i starší závodníci a přeji jim to, že mohou jezdit i po osmdesátce.
„Rád bych si ještě zazávodil, kdyby byly pěkné sněhové podmínky. Opravdu bych byl rád, kdyby to ještě šlo. Jsou tu i starší závodníci a přeji jim to, že mohou jezdit i po osmdesátce,“ oceňuje výkony svých kolegů.
Sám toho nalyžoval hodně. „Je to taková životní rovnováha. Tehdy to bylo dobré, teď je to horší,“ glosuje, když se rozvypráví o své kariéře.
Jiří Beran miloval hlavně závody na dlouhých distancích, svůj největší úspěch zaznamenal na MS 1978 v Lahti, kde na královské padesátce doběhl šestý.
Při mistrovství Evropy lesníků v klasickém lyžování startovalo v Novém Městě na Moravě kolem šesti stovek závodníků.
Poté, co vypadl z týmu, se víc zaměřil na laufy – kromě Jizerky si vyzkoušel řadu maratonů včetně toho nejslavnějšího, Vasova běhu. „Jezdil jsem ve škodovce po Evropě a dělal si řidiče i servismana,“ vzpomíná na skromné podmínky.
Akce pro stovky závodníků
Evropských lesnických závodů, které mají ohromnou tradici a letos se uskutečnil už jejich 55. ročník, se Beran poprvé zúčastnil v roce 1989. Pozor, rozhodně nejde o nějaké párkové závody. Když byl šampionát naposledy v Česku v roce 1997, zúčastnilo se ho v Harrachově kolem 1300 závodníků, teď je to zhruba polovina.
Když dorazil Jiří Beran do Nového Města na Moravě na šampionát, který organizuje jeho syn, hned se mu oživily vzpomínky.
„Do Nového Města jsme jezdívali na soustředění a na velké závody, třeba Zlatou lyži,“ připomíná. Však také patří mezi její vítěze, když v roce 1977 ovládl závod na 30 km. Pamatuje si i to, jak po okolních kopcích a pláních běžel těžkou padesátku při mistrovství republiky. Mimochodem republikových titulů posbíral celkem šestnáct…
Později na akcích EFNS několikrát vyhrál svoji věkovou kategorii a jednou také ovládl celkové pořadí. To se stalo trochu kuriózně. Lesnické závody jsou totiž spíše biatlonem než klasickým (severským) lyžováním, i když se drží právě druhého názvu. Kromě běhu se však rozhoduje také na střelnici.
„Jenže já jsem špatný střelec. Jeden ročník jsem opravdu dobře namazal a také padla ohromná mlha, takže se nakonec nestřílelo, což byla moje obrovská výhoda, protože tehdy mi běh ještě šel. Tenkrát jsem mistrovství Evropy vyhrál nejen ve své kategorii, ale i absolutně,“ vzpomíná s úsměvem.
