Článek
„Samozřejmě vždycky záleží na tom, jaké pruty najdeme a jaký byl předchozí rok. To znamená, kolik bylo vody, jaké bylo vlhko a teplo,“ vysvětluje Petr Podaný, 51letý manažer stavební firmy. „Ideální je, když má vrba celý rok kořeny ve vodě, pak je šance na opravdu dlouhé pruty.“
Jeden ze synů měl speciální přání - uplést šestimetrovou mrskačku a posunout vlastní rekord. Dosavadní nejdelší pomlázka Podaných měřila 540 centimetrů, což se překonat povedlo. „První mrskačka, kterou jsme na Velký pátek upletli, měří rekordních 564 centimetrů,“ prozradila hlava klanu, než se vydali shánět další vhodné pruty.
Rodinnou tradici udržují už od roku 2013. Začalo to tím, že táta Petr chtěl, aby si kluci osvojili velikonoční zvyky. Všiml si ale, že mrskačky klasické délky je moc nebavily. „Nebyly pro ně zajímavé, dalo by se říct, že odmítali chodit koledovat,“ vybavuje si.
Mrskání žen obřími mrskačkami je u rodinných domů podstatně jednodušší než v panelácích.
Naopak pro obří pomlázky se pak kluci nadchli a dnes už coby mladí muži natěšeně objíždějí oblíbená vrbová „naleziště“. Nejčastěji pletou mrskačky z osmi prutů, na tom není v případě neohebných silných větví moc co vymýšlet.
Doslova vyřádit se ale mohou při tvoření ozdobných košíků. „Nejdřív upleteme mrskačky a pak teprve jedeme stříhat barevné proutí na košíky, aby bylo co nejčerstvější a nelámalo se. Ani přes noc ho nenecháváme ležet,“ popisuje osvědčený postup.
Specialitou Petra Podaného (uprostřed) jsou ozdobné košíky. Na tuto obří mrskačku jich chtěl s pomocí synů Lukáše a Matěje zaplést celkem šest z různého druhu proutí.
Petr Podaný už během let vyzkoušel různé typy košíků: ze čtyř, šesti, osmi, ale i ze šestnácti proutků. Musí ale zároveň myslet na to, že každý prut navíc něco váží, vcelku to může dělat třeba i 15 kilogramů.
Při koledování u rodinných domů to zase takový problém nebývá, ale vytočit se na schodišti paneláku a dostat se třeba až do osmého patra, to už je slušný sportovní výkon. Naopak do prvního patra ani šlapat nemusejí, úplně stačí, když dívky vyjdou na balkon.
Podaní už zkoušeli převážet obří pomlázky také uvnitř auta, nejvíc se ale osvědčila přeprava na střešních nosičích.
Někdo strčí v pondělí pomlázku do kapsy, Podaní mají problém, aby se výsledky mnohahodinového snažení vůbec vešly na střechu dodávky. Takový pestrobarevně opentlený náklad je v ulicích samozřejmě nepřehlédnutelný a budí pozornost.
Na seznamu mívají Podaní čtyřicet až padesát adres, které chtějí navštívit. „Celkem stihneme vymrskat kolem stovky žen a dívek,“ počítá Petr Podaný, který letos hodlá vyrazit v pětičlenné sestavě i s vnukem.
I díky obřím pomlázkám jsou Podaní žádaní mrskači. Jen si tím na sebe zároveň trošku upletli bič. „Abychom přijeli s kapesní mrskačkou, to by nám asi neprošlo. A některé ženy se zlobí, když to k nim některý rok nestihneme vůbec,“ líčí zakladatel tradice.
S obřími pomlázkami na střeše auta jsou Podaní v ulicích nepřehlédnutelní.
