V zákulisí světového biatlonu. Parta na střelnici uklízí nábojnice, chystá podložky i přetírá terče

Velké mraveniště připomíná na začátku týdne novoměstská Vysočina Arena. Dějiště dalšího podniku Světového poháru v biatlonu bude od 6. do 9. března přitahovat pozornost tisíců fanoušků přímo v největším biatlonovém kotli na světě.

Rušno je i na střelnici, která je srdcem celého areálu. Právě tam se rozhoduje většina napínavých závodů. „Na úterní tréninky už by střelnice měla vypadat jako při závodě,“ hlásí správce střelnice Miloš Buchta.

„Ale hodně věcí se vychytává ještě ve středu, kdy se jede kontrolní závod a dělají se kamerové zkoušky,“ popisuje zákulisí světové akce, zatímco čistí terče od nánosů olova.

Elektronický výstup z terčů zajišťují lidé z německé firmy Hora, která je jedním z mála světových dodavatelů. „Terče kontrolují každý den a garantují Mezinárodní biatlonové unii (IBU), že všechno bude mít hladký průběh. My se staráme o údržbu střelnice,“ vysvětluje Buchta.

Třiašedesátiletý Buchta pracuje na střelnici už řadu let. „V začátcích jsme se byli učit v rakouském Hochfilzenu. Ale měli jsme i štěstí na technického delegáta z biatlonové federace, který nás naučil fungovat,“ vzpomíná, jak se Novoměstští seznamovali se světovým biatlonem.

Místní si vše nejdřív vyzkoušeli na menších závodech, jako je IBU cup nebo juniorské akce. Po dvou „velkých“ mistrovstvích světa a řadě Světových pohárů už je ovšem z Miloše Buchty matador.

„Nejdřív jsem dělal správce střelnice při práci, což bylo hodně náročné. Teď už jsem asi pět let zaměstnanec klubu, kromě střelnice mám na starosti i trénování dětí,“ přibližuje.

Jaký zažil dosud největší zádrhel? „Naštěstí se tady při závodech nic vážného nestalo. Jednou při tréninku nám přestala jít elektřina, protože se někomu podařilo přestřihnout dráty,“ vybavuje si jednu z nepříjemností.

Jinak by mu ale historky z novoměstské střelnice, o níž se říká, že je dost větrná, vystačily na dlouho. Třeba jak tu německá hvězda Magdalena Neunerová v roce 2012 omylem vybílila terče na sousedním stavu a odstřelila si tím skvěle rozjetou stíhačku.

Kdo zná biatlon jen z televize, bývá pak podle správce střelnice při návštěvě novoměstské arény často překvapený, na jak velkou vzdálenost závodníci střílejí. „Televize zkresluje, v ní se padesát metrů jeví jinak,“ upozorňuje.

Při velkých akcích má Miloš Buchta k ruce partu deseti lidí. Před každým závodem například rozmisťují koberce, na nichž potom závodníci při střelbě leží nebo stojí, ale také mění papírové terče, které se používají při tréninku a při nástřelu.

„Prvních 25 minut tréninku mají sportovci k dispozici jenom papírové, pak i kov, před samotným závodem při nástřelu ale střílí jen do papíru,“ upřesňuje Buchta.

Po každém závodě zase přetírají terče černou barvou, bílá se používá na okolí terčů, oprýskané od ran mířících mimo. Před vrcholem sezony ovšem prošly terče celkovou generálkou a správce je zbavil předešlých nánosů barvy.

Přípravy se však týkají i bílé zdi za terči. „Když závodník vůbec netrefí terč, rána se dohledává. Po mladých sportovcích jsou zdi za ten rok pořádně děravé,“ poznamenává s úsměvem, proč je nutné před vrcholem sezony vymalovat i pozadí střelnice.

„Stalo se nám, že jeden Němec tvrdil, že terč trefil a ten podle něj nefungoval, ale ránu se podařilo dohledat právě ve zdi za terči,“ popisuje.

To na téhle úrovni ovšem není tak časté. „Ale někdy se to může stát, když biatlonista sáhne po spoušti a vystřelí předčasně. Souvisí to s rychlostí, dneska střílejí závodníci mnohem rychleji než dřív, někteří zvládnou stojku za 18 vteřin a ještě čistě,“ porovnává Buchta.

Ten byl coby trenér u začátků současného reprezentanta, juniorského mistra světa a odchovance zdejšího klubu Jonáše Marečka. „Ano, Jonáše jsem trénoval chvilku v žactvu,“ připomíná. „Nebojí se toho a umí zastřílet.“

Při aktuálním dění na střelnici si Miloš Buchta hned vzpomněl i na loňské mistrovství světa, kdy v Novém Městě panovaly v půlce února abnormálně vysoké teploty, což pochopitelně poznamenalo i přípravu střelnice.

„Když je teplo, sníh mizí, takže loni při šampionátu jsme sníh u střeleckých stavů chystali každý den. Naváželi jsme ho a rovnali. Pak nastoupil mezinárodní rozhodčí s vodováhou a vše zkontroloval,“ popisuje Buchta. „Letos při mistrovství hrozí, že to bude podobné. Budeme čekat, co to udělá přes noc,“ obává se. Předpověď ukazuje na konec týdne až 13 stupňů, mrazivé noci mají skončit ve středu.

Zaběhlá rutina však na střelnici zůstává stejná, pro elitní podnik nahrazuje správce tréninkovou sadu tou závodní, aby to při přenosech hezky vypadalo. „Na světový pohár měníme skoro všechno, protože tréninkové věci mají nejrůznější kosmetické vady,“ líčí Miloš Buchta.

Kolik biatlonisté během týdne ve Vysočina Areně vystřílejí nábojů, správce spočítat nedokáže. „Na trénink si většinou vozí tři krabičky po 50 nábojích, to ale neznamená, že všechno vystřílí,“ prohodí na závěr. Ke slovu pak přicházejí i pomocníci s košťaty, kteří před „palposty“ uklidí použité nábojnice neboli hilzny.