Článek
„Pokud má někde řidič těžkou nohu na plynu, při úsekovém měření to ještě stihne napravit,“ míní Vošická Buráňová, která se zaměřuje na dopravní prevenci a také pořádá festival MotorSvět.
Netvrdí však, že se mají radary dávat v místech, kde je rovný přehledný úsek. „Ale když je někde křížení silnice první třídy s těmi nižšími, je tam navíc silný provoz nebo špatné rozhledové podmínky, potřebujeme snížit rychlost,“ má jasno pracovnice BESIP.
V takových případech se k umístění radarů přiklání, protože zkrátka fungují. „Není jiný efektivnější nástroj na usměrnění rychlosti. Ve chvíli, kdy na takových místech stojí policie, všichni jezdí jako andělé. Ale v momentě, kdy polepené auto odjede, je všechno jinak,“ poukazuje Vošická Buráňová.
Na severu Vysočiny se množí radary, žďárská radnice hledá „výběrčí“ pokut
Řidiči podle ní většinou nechápou, že snížení rychlosti na určitých místech má své opodstatněné důvody. „Vůbec si neuvědomují, že rychlost 60, 70 nebo 90 kilometrů v hodině pak znamená velký rozdíl při nehodě, která se v křížení silnic stane,“ vysvětluje.
Sedmdesátku na silnici I/38 v havlíčkobrodské místní části Svatý Kříž řidiči často nedodržovali. Situaci po několika tragických nehodách zklidnily až úsekové radary.
Na rozdíl od úsekových radarů řada dalších opatření podle ní selhává, například upozornění na úsek častých dopravních nehod nebo informativní radary, které řada obcí umísťuje na vjezdu do obce nebo třeba u škol.
„Z dlouhodobého hlediska nefungují, v řádu měsíců se řidiči podle výzkumu vracejí k chování jako před stavem, kdy tam ukazatel rychlosti nebyl,“ poukazuje krajská koordinátorka BESIP.
Nebezpečné úseky na I/38
Za příklad ukazuje křižovatku na vytížené silnici I/38 u havlíčkobrodské místní části Svatý Kříž, kde bývala sedmdesátka. „Tu řidiči nedodržovali, i když tam byly špatné rozhledové podmínky kvůli horizontu,“ připomíná.
Až po několika tragických nehodách v roce 2021 si místní vydupali kvůli zvýšení bezpečnosti radary. „Teď je tam šedesátka s úsekovým měřením a je klid,“ míní Vošická Buráňová.
Podobně by doporučovala měření v městysi Štoky, který je rovněž v úseku mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou na I/38. „Je otázka času, než se něco stane na velké křižovatce, kam přijíždějí rozjeté kamiony od Brodu,“ poukazuje.
Problém nemá ani s plánovaným umístěním úsekového měření na I/19 u Mělkovic na Žďársku, kde se v posledních letech stala řada nehod, které křižovatku katapultovaly mezi Top 10 nejrizikovějších míst v kraji.
Měřit stacionárním radarem čtyřicítku (dříve dokonce třicítku) ve Žďárské ulici pod nemocnicí považuje Veronika Vošická Buráňová za velmi přísný krok novoměstské radnice.
Naopak za velmi přísný považuje koordinátorka BESIP stacionární radar v Novém Městě na Moravě pod nemocnicí, kde donedávna platila 30 (nyní už je rychlost zvýšená na 40 km/h) a město rozdávalo jednu pokutu za druhou.
„Řidiči se tam naučí jezdit pomalu, ale až dlouhodobý provoz ukáže, zda zde nevzniknou kolize v důsledku toho, že se řidiči klepou před stacionárním radarem, koukají, kde přesně se měří, a nevěnují tolik pozornosti chodcům a tomu, co se děje před nimi,“ poukazuje koordinátorka bezpečnosti silničního provozu. „Pokud to má být výchovné, ať je to úsekové měření,“ připomíná znovu.
Podle Veroniky Vošické Buráňové bude měřených úseků na rizikových místech přibývat i v dalších letech. Stanovuje to akční plán BESIP, z něhož vyplývají úkoly i pro Ředitelství silnic a dálnic. „Přístup k problematice má být především věcí bezpečnostního auditu nebo inspekce, která riziková místa stanoví velmi přesně na základě mnoha faktorů,“ zmiňuje dopravní preventistka.
Tragická nehoda u Pelhřimova. Řidička zemřela poté, co nedala přednost
