Článek
Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jde o jednu z nejcennějších lokalit na Vysočině, turistům pak tento kout kraje v mnohém připomíná Skandinávii. Ochranáři se do zásahů v národních přírodních rezervacích Radostínské rašeliniště a Dářko pustí už v blízké době. Na projektu za zhruba 12 milionů korun spolupracují ochranáři s majiteli pozemků, tím největším je společnost Kinský Žďár.
„Hlavním cílem je zvýšit hladinu podzemní vody, která v posledních letech klesala mimo jiné kvůli teplejšímu klimatu,“ uvedl Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Největší technické zásahy uděláme letos. Zahrnovat budou například přehrazení či zrušení odvodňovacích kanálů a vytvoření nových tůní. Dojde také k úpravám v lesních porostech a postupné obnově dlouhodobě nekosených luk,“ doplnil.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_oW_A/kObgaqJNMnujDqmeCTKsvG/5276/velke-darko-raseliniste-narodni-prirodni-rezervace-chko-zdarske-vrchy.jpeg?fl=cro,0,0,4096,2731%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Turisty provádí přes obě národní přírodní rezervace v okolí Velkého Dářka naučná stezka. Kvůli zásahům ochranářů musí počítat s určitým omezením.
S tím jsou však spojená i omezení pro turisty, kteří navštěvují naučnou stezku Dářská rašeliniště. „V rezervaci Radostínské rašeliniště by měla být jen krátkodobá, ale v okolí NPR Dářko se počítá s delší uzavírkou kvůli úpravám obvodového kanálu, který vede z části právě v těsné blízkosti naučné stezky,“ vysvětlil Václav Hlaváč. V národních přírodních rezervacích je možné se pohybovat pouze po značených cestách.
Rezervace v okolí největšího rybníka Vysočiny jsou domovem celé řady chráněných druhů včetně až 500 druhů motýlů, ale také obojživelníků, plazů a ptáků, bohužel už tu chybí tetřívci.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_oW_A/nO1SBfAluiDshGGrJCTKsN7/3dfb/velke-darko-raseliniste-narodni-prirodni-rezervace-chko-zdarske-vrchy.jpeg?fl=cro,0,0,4096,2731%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Díky zásahům by měla rašeliniště zadržet více vody.
„Roste tu i vzácná borovice blatka, jež se jinak přirozeně vyskytuje na Třeboňsku, šumavských rašeliništích a Slavkovském lese v Čechách, na Moravě pak v Hrubém Jeseníku,“ vyzdvihují ochránci přírody na svém webu.
Místo bylo historicky poznamenané ruční těžbou rašeliny, která se získávala takzvaným borkováním, při němž se z půdy dostávaly pomocí rýče kusy ve tvaru cihel, které po vysušení sloužily jako palivo.