Článek
„Větrné elektrárny mohou nabourat krajinný ráz, může to mít vliv na cestovní ruch, na životní prostředí nebo na cenu nemovitostí,“ vyjmenoval hejtman Martin Kukla (ANO). „Proto rada kraje schvaluje, aby se to posoudilo podle zákona EIA. Uvidíme, co z toho vyplyne,“ dodal.
Sazomín je obec s necelými třemi sty obyvateli. Ti loni v květnu v místním referendu vyslovili souhlas s výstavbou větrných elektráren, což umožnilo vedení obce další jednání s firmou S&M, která projevila zájem o návrší nad obcí ve výšce kolem 550 metrů nad mořem o rok dříve.
„Nyní připravujeme smlouvu o spolupráci s investorem, je to u právníků,“ reagovala na dotaz Novinek starostka Lucie Pešková. Kromě pozemkových vztahů se řeší také manipulační plochy, příjezdové komunikace nebo kabelové vedení.
Soukromý investor chce postavit větrníky v lokalitě mezi Sazomínem, Kotlasy a Vatínem poblíž silnice I/37.
Záměr už je zanesený v informačním systému EIA. Mezi dotčené samosprávy patří také Vatín, Březí nad Oslavou, Kotlasy, Radostín nad Oslavou, Ostrov nad Oslavou, Obyčtov a Jámy.
Na Vysočině je dosud pouze sedm větrných elektráren, poslední dvě vznikly v roce 2009 u Věžnice na Havlíčkobrodsku.
Vysočina patří podle větrné mapy Česka mezi nejatraktivnější lokality. Například severní část kraje je ale pro investory zapovězená kvůli CHKO Žďárské vrchy. Sazomín však leží těsně mimo hranice chráněné oblasti.
K vyššímu zájmu investorů přispěla nová legislativa i podpora obnovitelných zdrojů energie. Samosprávy evidují desítky zájemců o stavbu větrníků, například ve Stonařově, Suché a Otíně na Jihlavsku nebo v Moravči na Pelhřimovsku.
Zároveň přibývá míst, kde výrazné dominanty v krajině nechtějí. Naposledy se proti větrníkům postavili lidé v Počátkách na Pelhřimovsku, v září nedopadlo dobře pro investory referendum v Jamném na Jihlavsku a v Dalečíně na Žďársku.