Článek
„Začínáme většinou v půl páté ráno a končíme kolem páté odpoledne, bývá nás tady zhruba patnáct. Je to proto, aby se dala zajistit plynulá distribuce ryb, protože se prodej nahustí do tří dnů,“ líčí Petr Kulhánek, vedoucí rybářství společnosti Kinský Žďár.
Ta patří mezi největší rybářství na Vysočině, obhospodařuje zhruba 700 hektarů rybníků, většinu na Žďársku.
Špička prodeje se těžko odhaduje
Nezávisle na tom, na který den v týdnu vychází Štědrý den, začíná prodej na sádkách každoročně 21. prosince a končí 23. prosince. „Na sádky přijíždějí nakupovat obchodníci. A naše společnost sama prodává ryby na čtyřech místech včetně vlastního obchodního domu, kde je i možnost rybu zpracovat,“ říká Kulhánek.
Největší špička v předvánočním frmolu se podle něj jen těžko odhaduje. „Záleží, na jaký den zrovna vychází Vánoce, do kdy chodí lidé do práce a podobně. Teď budeme ještě v pondělí zavážet do firem, které berou kapry pro své zaměstnance,“ zmiňuje šéf rybářů.
Letošní vánoční ryba je hlavně z Veselského rybníka, vyloveného v půlce listopadu. „Od té doby je ryba na sádkách, tady už nepřijímá potravu, takže vylační. Nejlépe chutná právě na Vánoce,“ usmívá se Kulhánek, který v oboru pracuje 43 let.
Slovovačka usnadňuje práci
Rybáři si podle potřeby pouští ryby ze sádky do přívodního kanálu, kterým se dostanou až do suterénu rybárny. „To je centrální slovování neboli slovovačka. Je to místnost, kam se dají nahnat ryby z každé sádky. Ohromně nám ulehčuje práci, má totiž obrovskou výhodu, protože tam jsme schopni naložit poměrně velké množství ryb bez velké dřiny. Na obsluhu stačí tři lidi,“ popisuje Petr Kulhánek.
Ryby tam i zváží a díky mechanizaci pohodlně naloží na auto. Centrální slovování tady funguje už od roku 1975. „Tehdy to bylo druhé takové zařízení v republice. Využívá se převážně většinou jenom na Vánoce,“ dodává rybář.
Další pomocníci jsou potřeba přímo v sádce při nahánění nebo při ručním nakládání ryb do přepravních beden s kyslíkem na menší auta.
Patrný je podle žďárských rybářů trend, že si lidé nechají rybu co nejvíc zpracovat, naopak už dlouhodobě mají rybáři vysledované, že lidé chtějí nejčastěji zhruba tříkilové kapry. „Ale například Poláci preferují rybu, která má jen kilo a půl až dvě a půl kila,“ srovnává Kulhánek.
Kapr je klasika, má i ochrannou známku
Ze sádek ale před Štědrým dnem nemizí jen šupináči, roste poptávka po jiných druzích. „Mladší preferují čím dál víc amura, štiku nebo candáta. Ale podle mě k Vánocům pořád patří kapr,“ nedá Kulhánek dopustit na rybu, která se už několik let může pyšnit ochrannou známkou Žďárský kapr.
Rozplývá se nad jeho svalovinou, protože do tržní velikosti roste čtyři roky, tedy o rok déle než kapr v teplejších oblastech.
Jsou ale i fajnšmekři, kteří jezdí na sádky pro úplně jiné ryby. „Bereme si marénu na uzení, to je papáníčko. Bohužel nedostatkové zboží,“ říká v kanceláři dvojice mužů, která tady rozhodně není poprvé. Síh maréna je mezi gurmány hodně oblíbený, ale rybářství dokáže kvůli nenechavým kormoránům vyprodukovat jen zlomek toho, co před lety.
Kalkul obchodních řetězců?
Nad rozhodnutím některých řetězců zakázat u svých obchodů prodej živých ryb kroutí šéf rybářů hlavou. „Je to jen tah řetězců zbavit se konkurence, prodat zákazníkům už zpracovanou rybu a přitáhnout je k nim, aby si koupili i něco jiného. Kdo chce kvalitní rybu, koupí si ji živou a čerstvou,“ má jasno Kulhánek.
Na konci podzimních výlovů sice mluvil Petr Kulhánek o tom, že cena vánočního kapra zůstane stejná jako loni, tedy 110 korun, nakonec ale zákazníky překvapil. „Šli jsme o deset korun dolů. Ryb je letos poměrně hodně, nechali jsme lidovou cenu,“ vysvětluje.
O vánočním prodeji mluví jako o službě lidem a snaze zachovat tradice. „Vánoční prodej dělá jen kolem patnácti procent celkového obchodu,“ překvapuje vedoucí rybářství. Rozhodující jsou jiná období – třeba když rybnikáři na jaře nakupují násadu a když se po výlovech zarybňují sportovní revíry.
