Článek
Podle opakovaných rozborů, které si čtvrté největší město na Vysočině dělá, by šlo 55 procent komunálního odpadu ještě vytřídit. Místo toho končí za drahé peníze na skládce nebo ve spalovně.
„Třicet procent odpadu v popelnicích je bioodpad, deset procent tvoří plasty a nápojové kartony, pět procent kov a také papír. Sklo a textil tvoří shodně dvě a půl procenta,“ bilancuje starosta Martin Mrkos (Žďár – Živé město).
Ve městě pod Zelenou horou vznikne ročně 3513 tun komunálního odpadu. „Každý Žďárák v průměru vyprodukuje 179 kilo odpadu, ale kdybychom třídili, jak bychom měli, bylo by toho o 98 kilo odpadu na osobu méně,“ porovnává starosta. K tomu navíc lidé správně vytřídí 220 kilo odpadu.
Až 55 procent komunálního odpadu ve Žďáru nad Sázavou by šlo ještě vytřídit, ukazují dva velké průhledné boxy v centru města.
Podle vedení radnice platí město za odpadový systém 25 milionů korun ročně. A náklady rostou s tím, jak zdražuje skládkování. Obyvatelé města letos platí za odpad 840 korun, cena se meziročně zvýšila o 144 korun.
„I přes zvýšený poplatek město doplácí na své občany 12 milionů korun za to, co míří na skládky nebo do spalovny,“ zdůrazňuje Martin Mrkos.
„Většina lidí třídí odpad zodpovědně a také předchází jeho vzniku, ale někteří možnost třídit ignorují a jsou v uvozovkách černými pasažéry na úkor těch ostatních. Popelnice se stejně vyveze, ale stojí to více peněz,“ dodává.
Lidé si zjednodušují hlavně vyhazování bioodpadu, ale do směsného odpadu také vyhazují hodně plastů a kovů či papíru.
Není to první žďárská kampaň zaměřená na „netřídiče“. Hodně ostré reakce vyvolalo před dvěma roky to, když vedení města nechalo na vydlážděné náměstí navézt zhruba dvě tuny nepořádku, který obyvatelé města za jediný měsíc vyhodili mimo určené nádoby. V centru se tak válely velké papírové krabice, hračky, jízdní kola, matrace, ale také třeba nábytek nebo elektrospotřebiče.
„Snad i díky této formě a navazující informační kampani se podařilo snížit množství odpadu odloženého u popelnic o 15 tun papíru a o 9 tun objemného odpadu za rok,“ připomněl starosta. Město tak ušetřilo zhruba polovinu nákladů na jeho likvidaci. Další kampaň byla zaměřena na třídění bioodpadu.
Před dvěma roky upozornilo město na nešvar odkládání odpadu u popelnic kontroverzní kampaní. Na náměstí navezlo právě to, co lidé nechali mimo nádoby na odpad.
I přes spoustu prostoru ke zlepšení patří Žďáráci v třídění k těm lepším. „Obecně lidé na Vysočině třídí lépe, než je republikový průměr. Žďár patří na Vysočině k jemně horšímu průměru, z velké části je to ovlivněné tím, že jsou tady lidé koncentrovaní v bytových domech, kde je přece jen anonymnější prostředí,“ poznamenala Dana Wurzelová, vedoucí žďárského odboru majetku a komunálních služeb.
Výstava začala symbolicky na Den Země, potrvá do 15. května.
