Článek
„Na jednom malém objektu mám asi čtyři tuny nebezpečného odpadu, takže jen za jeho uložení na skládce dám kolem 30 tisíc korun. Cena uložení jedné tuny azbestové krytiny se pohybuje mezi šesti a sedmi tisíci korunami,“ zmiňuje farmář Jiří Kunc. K tomu musí připočíst cenu dopravy a práci.
Část střech na svých objektech už vyměnil, část na novou krytinu čeká. Celkově i s druhým, větším objektem odhaduje výši nákladů na likvidaci eternitu na 120 až 140 tisíc korun.
Eternit obsahující azbestová vlákna býval v Československu velmi populární nejen v zemědělství. Hodně vydržel, byl nehořlavý a dostupný. Nejčastěji se používala vlnitá krytina nebo čtvercové šablony.
Hygienici se více zaměří na staré školy. Rizikem je azbest či olovo ve vodě
Na mnoha střechách je eternit doteď. Protože majitelům prodražuje demolice či rekonstrukce střech a krovů, s výměnou často čekají. Podle nové dotační výzvy se farmáři můžou nebezpečného azbestu zbavit snadněji.
Majitel rodinné farmy Jiří Kunc (vpravo) ukazuje ve Skleném na Žďársku ministrům Petru Hladíkovi (vlevo) a Markovi Výbornému, který z jeho zemědělských objektů ještě potřebuje vyměnit střechu, aby se zbavil nebezpečného azbestu.
Na jeho ekologickou likvidaci resort životního prostředí vyčlenil celkem 100 milionů korun, zemědělci mohou o dotace žádat nejpozději do poloviny příštího roku. Získat mohou příspěvek až jeden milion korun na pokrytí až padesáti procent nákladů.
„Je to pilotní akce, abychom zjistili poptávku. Do budoucna jsme otevření rozšiřování této výzvy směrem k fyzickým a také k právnickým osobám. V první fázi jsme chtěli jít především za zemědělci, protože pokrytí zemědělských staveb je celorepublikové,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Předpokládá, že program uspokojí několik set žádostí.
Šance i pro fotovoltaiku
Stát už dříve podpořil odstraňování azbestu z obytných a veřejných budov, velké zemědělské firmy mohly využít zase jiné dotační programy. „Menší podniky většinou nedosáhnou na peníze z Podpory rozvoje venkova pro rozsáhlé rekonstrukce velkých objektů. Právě pro tuto kategorii zemědělců je nová výzva cenná,“ míní předseda Asociace soukromých zemědělců žďárského okresu Pavel Srna.
Přesnou statistiku, kolik je v Česku na zemědělských objektech starých eternitových střech s azbestem, resort zemědělství ani životního prostředí nemají.
„Víme, že střechy zemědělských budov mají celkovou rozlohu téměř 40 milionů metrů čtverečních. Pro fotovoltaické panely by se z nich dalo využít 14,5 milionu metrů čtverečních,“ upozornil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) s tím, že rekonstrukce střech může zemědělcům otevřít i cestu k využití pro energetiku.
Výměna eternitové střechy za novou má svá specifická pravidla
