Karlovarští zastupitelé chtějí odebrat čestné občanství pravoslavnému knězi. V kázáních opěvoval ruský útok na Ukrajinu

Opoziční karlovarští zastupitelé nyní žádají, aby byl zbaven i čestného občanství Karlových Varů.

To kněz Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi, a ruský občan, obdržel v roce 2019. Návrh na odebrání čestného občanství Novinkám potvrdil předseda opoziční Karlovarské občanské alternativy (KOA) Adam Klsák.

„K odebrání trvalého pobytu a vyhoštění přistoupily příslušné orgány ministerstva vnitra na základě nezpochybnitelných informací a důkazů tajných služeb a bezpečnostních složek České republiky, jakkoliv detaily zůstávají veřejnosti v zájmu bezpečnosti země skryty,“ uvedli v dopise opoziční zastupitelé a připomněli, že celý postup byl navíc jako správný potvrzen nezávislými soudními instancemi. Liščenjuk se totiž proti rozhodnutí odvolal až k Ústavnímu soudu, ale neuspěl.

Opoziční zastupitelé dále v dopise připomínají, že Ruská federace v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym a od února 2022 vede plnohodnotnou agresivní válku vůči Ukrajině. Českou republiku navíc eviduje na seznamu takzvaných nepřátelských zemí.

Poukázali také, že Rusko má na svědomí nejen hybridní, kybernetické a žhářské, ale i teroristické útoky přímo na území České republiky. „Ty ve Vrběticích v roce 2014 provedla speciální jednotka ruské vojenské rozvědky GRU a zahynuli při nich dva státní občané ČR – Vratislav Havránek a Luděk Petřík. Vláda premiéra Babiše v reakci na to nechala v roce 2021 vyhostit několik desítek ruských diplomatů/agentů,“ připomněl Klsák.

V minulém roce vyšlo veřejně najevo, že Nikolaj Liščenjuk s podporou ruských úřadů vytvořil vlivovou strukturu s cílem podpory separatistických tendencí v zemích Evropské unie.

„Fara chrámu sv. Petra a Pavla fungovala pod jeho vedením jako konspirační prostor pro setkávání ruských operativců. Ve svých kázáních také podporoval ruskou agresivní politiku vůči Ukrajině,“ upozorňuje opozice.

„Chápeme, že v době udělení čestného občanství této osobě nebyla část výše zmíněných poznatků známá či jednoznačně prokazatelná. Když jsou tyto alarmující informace odhaleny, považujeme další setrvání této osoby na seznamu oceněných za významné reputační riziko pro Karlova Vary,“ konstatovali zastupitelé. „Stejně tak i pro další osobnosti oceněné čestným občanstvím,“ doplnili.

„Obracejí se na nás i lidé z řad veřejnosti s tím, že není akceptovatelné, aby takový člověk byl nadále čestným občanem města,“ konstatovali v dopise zastupitelé s tím, že v neposlední řadě by bylo setrvání ruského agenta na seznamu čestných občanů neuctivé vůči dvěma spoluobčanům zavražděným ve Vrběticích.

„Vzhledem k výše zmíněným mimořádně závažným zjištěním žádáme vedení města o zaujetí jednoznačného stanoviska a v zájmu zachování dobrého jména Karlových Varů vyzýváme k jednotnému postoji celého zastupitelstva napříč politickými kluby,“ požaduje opozice s tím, že by se mělo rozhodnutí o udělení čestného občanství Nikolaji Liščenjukovi revokovat.

Žádost podepsali Adam Klsák, Petr Kulhánek, Tomáš Mašek, Michaela Tůmová (všichni KOA), Jindřich Čermák, Bohdan Vaněk (oba Piráti), Žaneta Salátová, Oldřich Vastl (oba STAN) a Vladimír Melichar (KDU-ČSL).

Vedení města se žádostí ještě nestihlo zaobírat. „Zvážíme všechna fakta a okolnosti a na jejich základě se rozhodneme, jak budeme v této záležitosti případně rozhodovat,“ tlumočila stanovisko vedení města mluvčí karlovarského magistrátu Helena Kyselá.

Město Karlovy Vary udělilo čestné občanství Liščenjukovi jakožto děkanu pravoslavného chrámu sv. Petra a Pavla za zásluhy o rekonstrukci významných kulturních památek, tedy především zmíněného chrámu. Podle tehdejšího odůvodnění za bohatou kulturní činnost se pocty dočkal i za šíření dobré pověsti města mezi věřícími a představiteli pravoslavné církve z celého světa.