Článek
Skupina složená z ochránců přírody, rybářů, vodohospodářů Jihomoravského kraje a Břeclavi zkoumala, jak rizika úhynu ryb eliminovat do budoucnosti. „Příčina byla jasná - nedostatek kyslíku ve vodním sloupci,“ připomněla dva a půl roku starou situaci mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková. Rybáři tehdy počítali škody v milionech korun.
Podle místostarosty Břeclavi Milana Klima (ANO) zahrnovala studie poměrů na Nových Mlýnech i Dyji řadu měření, jejichž cílem bylo podchytit změny v chemickém složení vody a kyslíkovém režimu. Na Dyji se měřilo na třech profilech, na Nových Mlýnech bylo osm měřicích míst.
Rychlé uvolňování fosforu
Ze závěrů studie vyplývá, že každá z nádrží Nových Mlýnů se chová odlišně. „Zatímco horní nádrž má značné oxidační možnosti a přispívá k omezení živinové zátěže, střední a dolní nádrž spotřebovávají dusičnany a sírany na rozkladné procesy organické hmoty a uvolňují amoniak. Enormně rychle se z těchto dvou nádrží uvolňuje fosfor, což přináší problémy s kyslíkovým režimem,“ popsala Solaříková.
Studie nastínila několik doporučení. „Ve zkratce je nezbytné podporovat všechna opatření, která povedou k omezení dostupnosti živin. Cílem je zabránit nahromadění velkého množství řas, sinic, vodního květu a podobně, které významně přispívají k horší kvalitě vody a problémům s kyslíkem,“ zdůraznil Klim, který má na starost životní prostředí.
Norná stěna i obnova přirozeného koryta
Pokud se bude o nádrže pečovat dobře, ovlivní to pozitivně i řeku Dyji pod nimi. Přesto se chce město zasadit o únik sinic z Nových Mlýnů do Dyje. „V úvahách je například norná stěna před odtokem z dolní nádrže. Ta se jeví jako pro Břeclav nejúčinnější opatření,“ domnívá se Milan Klim.
Mezi navrženými opatřeními je také obnova přirozeného stavu koryta Dyje, a to například rozvolněním v rámci mezihrázového prostoru a zvýšením jeho členitosti.
Uhynulých ryb na Břeclavsku jsou desítky tun, rybáři mluví o katastrofě
