Článek
„Rozpočet na opravu mostu je téměř šest milionů korun, přesně pět milionů a šest set tisíc. Veřejnou sbírku, kterou chceme záchranu financovat, jsme na sociálních sítích vyhlásili formou transparentního účtu teprve před několika dny. I za tu krátkou dobu se sešla řada příspěvků, která svědčí o tom, že lidé mají tento kus přírody rádi a snaží se o jeho zachování,“ řekl Novinkám Jiří Hrubý z MAS.
„Předpokládáme, že zhruba do června se suma peněz výrazně zvýší. Investovat na záchranu totiž chtějí investovat přímo i samotné obce. Ovšem to je většinou proces, který podléhá schválení vedením obcí, takže to může i chvilku trvat. Během několika dnů umístíme u mostu informační tabuli s QR kódem, což sbírce vzhledem k začínající cyklistické a turistické sezóně také významně pomůže,“ doplnil Hrubý.
Jak dodal, záchrana mostu je pro MAS specifická. „Obvykle se snažíme zajišťovat peníze například na budování škol v obcích i v desítkách milionů z dotačních titulů, ovšem tohle je zcela první akce, která je závislá na dobrovolnících,“ vysvětlil.
„Naše snahy o záchranu mostu, který je na našem území v těsném sousedství katastru Střelic a v současnosti je po vypořádání vlastnických vztahů už i naším majetkem, začaly už před několika lety. Zatím jsme již investovali téměř jeden a půl milionu do nejzákladnějšího statického zajištění stavby tak, aby se dál nerozpadala,“ uvedlstarosta Ořechova Tomáš Dudík (nezávislý).
„Snahou nás všech je, aby most zůstal ve své původní podobě a mohl dál sloužit pro pěší, cykloturisty či jezdce na koních. Historický význam mostu spočívá nejen v jeho architektonické hodnotě, je také důležitou spojnicí katastrů obcí Ořechov a Střelice a rovněž symbolem propojení lidí, krajiny a tradic,“ doplnil.
Ještě před osmi léty most používali i traktoristé. Dnes je na něj vjezd zakázán a vstup je jen na vlastní nebezpečí.
Dnes již zchátralé mlýny v údolí Bobravy za sebou mají bohatou historii. První písemná zmínka o Spáleném mlýnu, ke kterému zachraňovaný most vede, je už z roku 1348, kdy byl předmětem soudního sporu. Mlýnská kola pak voda roztáčela ještě v období mezi válkami, dokud je nenahradily turbíny.
Definitivní konec mlečům pak udělal socialistický režim, během kterého zaniklo i drobné šrotování obilí pro potřeby okolních chovatelů. Nejznámějším mlýnem v údolí je od Spáleného asi tři kilometry po proudu vzdálený mlýn Nový, kde básník Petr Bezruč navštěvoval mlynářovu dceru Fanynku, kterou nazývá ve své básnické sbírce Slezské písně Labutinkou.
