Na hranici Moravského krasu má být kamenolom. Obce z okolí se bouří

Obec Kuničky s necelými třemi stovkami obyvatel leží na severu Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, která je proslavená unikátními jeskyněmi nebo propastí Macocha. Turistické taháky a současně vzácné přírodní památky jsou jen pár kilometrů od místa, kde by měl kamenolom vzniknout.

Společnost Kamenolomy ČR požádala na jaře Jihomoravský kraj o změnu zásad územního rozvoje směrem k prověření vymezení plochy těžby nerostů na ploše asi 23 hektarů mezi obcemi Kuničky a Žďár. Jak napsal rozhořčeným starostům z okolí jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), návrh na změnu mělo projednat krajské zastupitelstvo svolané na příští týden.

Jenže jak Novinky zjistily, zastupitelé se nakonec záměrem zabývat v tomto termínu nebudou. Potvrdila to mluvčí kraje Alena Knotková i starostka Kuniček Martina Filoušová. Ta nechtěla důvod odkladu komentovat. „Řekla bych, že zatím není nic ztraceno, ale ještě není ani nic vyhráno,“ řekla Novinkám starostka.

„Jednáme dál s krajem, pokračujeme v našem odporu. Lom na našem katastru prostě nechceme. Žádali jsme, aby firma Kamenolomy i majitel pozemků předstoupili pořádně před občany a vysvětlili jim, co se chystá, ale nepřišli,“ připomněla Filoušová.

Lidé z Kuniček a dalších obcí z okolí se tak mohli podívat jen na krátkou, čtyřstránkovou prezentaci těžařů, podle níž by měla těžební plocha zabírat necelých 15 hektarů a zázemí dalších 6,5 hektaru. Denně by z kamenolomu vyjelo 120 nákladních aut, přičemž většina z nich by jela cestou na blízký Rájec-Jestřebí. I jeho vedení se proti záměru lomu staví.

„Dlouhé roky jsme zatěžováni dopravou z nedalekého kamenolomu ve Lhotě Rapotina, kde se v současné době rozšiřuje těžební plocha a další desetiletí bude těžba kamene pokračovat. Další lom se má opětovně otevírat v Černé Hoře, která se nachází taktéž nedaleko. Nemalé problémy přinášel a přináší lom v Dolní Lhotě. Přes naše město má být vedeno 95 procent dopravy z dalšího kamenolomu, s čímž se nemůžeme a ani nechceme ztotožnit,“ napsala hejtmanovi rájecká starostka Romana Synakieviczová.

„Jsme si vědomi potřebnosti lomového kamene pro stavební účely, nerozumíme však tomu, proč území našeho města a okolních obcí má být tímto záměrem zatěžováno po další dlouhá desetiletí,“ doplnila ve zveřejněném dopisu starostka.

Proti záměru vznikla i petice občanů, kteří zmiňují obavy z ohrožení zdrojů pitné vody a varují před zvýšením dopravy. „Odmítáme žít v přítomnosti neustálého hluku a prachu včetně karcinogenních látek z provozu lomu, z odstřelů a z nákladní dopravy. Odmítáme změny, které by vedly k nevratnému zhoršení ekologické stability v území, které je nedaleko od hranice CHKO Moravský kras,“ stojí v petici.

Pozemky, kde by měl lom vzniknout, stojí na pozemcích dědice starého šlechtického rodu Salmů Hugo Salm-Reifferscheidta. Ten již na jaře místním napsal, že velkou část lesů, které rod dostal zpět, zničil kůrovec.

„Výsledkem je, že po dobu příštích 30 až 40 let - navzdory veškerému zalesňování a péči - nebudeme mít žádné příjmy a výnosy, které by pokryly náklady na les. Tato potřeba dala vzniknout myšlence kamenolomu, který by nám na toto období zajistil základní příjem,“ vysvětloval vlastník.