Článek
Pokud bude CHKO opravdu 1. července vyhlášena, hrozí podle Schillerové České republice žaloby a arbitráže. „Je tady zhruba 1500 zahraničních vlastníků,“ dodala Schillerová. Ta upozorňuje i na to, že na ministerstvo životního prostředí přišlo přes 1700 námitek. „Z nichž velká část nebyla vůbec vypořádána, a to i přesto, že u nich dávno uplynula šedesátidenní lhůta,“ dodala.
Stát postupoval silou, tvrdí Schillerová
Námitky proti vyhlášení podalo i pět obcí a podáno bylo zhruba třicet správních žalob. „Vadí mi, že místní lidé byli zcela přehlíženi. Vláda vyhlásila CHKO silou. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny musí být ochrana evropsky významných lokalit zajišťována přednostně v součinnosti s vlastníky pozemků, což se nestalo.“
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka ministerstvo postupovalo nad zákonný rámec. Je přesvědčený, že hnutí ANO nebude u Ústavního soudu úspěšné. „Jenom při přípravách bylo více než 300 jednání s představiteli obcí, místní veřejností, hospodáři, spolky a dalšími partnery. Z 30 žalob už u 19 soud řekl, že námitky MŽP vypořádalo řádně, a zamítl je,“ uvedl. U některých po zamítnutí následovala kasační stížnost. O ní bude rozhodovat Nejvyšší správní soud.
Protestní transparent během návštěvy prezidenta Petra Pavla v oboře Soutok u Břeclavi, která se má 1. července stát součástí nové CHKO.
Nařízení o vyhlášení CHKO Soutok schválila vláda začátkem ledna. Platit bude od července a týká se území o rozloze skoro 120 kilometrů čtverečních. Nic na tom nezměnil ani nesouhlas některých obyvatel a obcí.
Podle Františka Tučka, který zastupuje petiční výbor, stát neadekvátně reagoval na petici, kterou podepsaly čtyři tisíce lidí. „Dává tak kompetence úředníkům, kteří mohou zasahovat do práv šesti a půl tisíce vlastníků pozemků v této oblasti,“ řekl Tuček.
Lanžhot, CHKO Soutok
Vlastníci pozemků se obávají zejména toho, že jim Agentura ochrany přírody bude po vyhlášení území chráněnou krajinnou oblastí zasahovat do jejich vlastnických práv. „A obavy jsou to oprávněné. Ta půda tam má vysokou bonitu, pěstuje se tam například kukuřice, ale oni už teď mluví o tom, že dřív tam byly louky a že je chtějí zpět. To je to, co se může stát, k čemu je zákon o ochraně přírody po vyhlášení CHKO skutečně opravňuje,“ řekl za petiční výbor Otakar Pražák, bývalý dlouholetý předseda Českého svazu ochránců přírody ZO Břeclav.
Kukuřice je považována za plodinu, která spouští či zhoršuje erozi půdy. Ta pak není schopná zachycovat vodu.
Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě a stát chce území chránit. „Žije zde 130 zvláště chráněných druhů živočichů a roste více než 50 druhů zvláště chráněných rostlin,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Poukázal i na to, že místní toky a lesy pomohly zachytily velké množství vody při loňských povodních.
