Článek
Na poklidné Jaselské ulici v centru Brna v těsné blízkosti několika fakult Masarykovy univerzity roste kolejní dům Augustin, který má po dokončení nabídnout ubytování pro studenty, vědce či pedagogy.
Developerem je zde společnost Urbanon, jejímž jediným akcionářem je biskupství brněnské. Místopředsedou představenstva firmy je samotný brněnský biskup Pavel Konzbul.
Jenže jak jdou dohromady církevní pravidla a tvrdý stavební byznys? Podle všeho moc ne, jak se na vlastní oči přesvědčil reportér Novinek o velikonoční neděli. Zatímco z nedaleké katedrály na Petrově zněly zvony, na stavbě v ulici plné obytných domů hučel jeřáb a dělníci mlátili do železných konstrukcí. Místní tak neměli příliš klid na rozjímání o zmrtvýchvstání Ježíše Krista při největším křesťanském svátku.
My ne, to stavební firma
Novinky se žádostí o komentář, zda je vhodné, aby na stavbě, jejímž investorem je církev, probíhal stavební ruch i v takový den, oslovily hned v neděli biskupství brněnské. Přestože otázka směřovala na etický charakter celé situace, dorazila odpověď s tím, že k věci se vyjádří zástupce firmy Urbanon. Její projektový manažer Tomáš Kouřil pak odpověděl, že staveniště je předáno zhotoviteli, tedy stavební firmě.
„Vlastník a objednatel stavby, společnost Dům Augustin, zhotovitele požádal o maximálně ohleduplné chování k sousedům na Jaselské, včetně omezení hlučnějších prací o víkendech a o svátcích. Konkrétní provádění, postup a návaznost jednotlivých prací ale není v kompetenci objednatele. Přesto jsme stavební firmu znovu požádali o ohleduplnost,“ umyl si pomyslně ruce Kouřil.
To by se ve středověku nestalo
Novinky proto zajímalo, jak to vypadalo na stavbách pod taktovkou církve v minulosti. Popsal to odborník na středověké dějiny Tomáš Borovský z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
„Obecně se ve středověku nesmělo v neděli pracovat. Měl to být den zasvěcený modlitbám. A pro velikonoční neděli to platilo dvojnásob,“ zdůraznil Borovský.
Nicméně ne vždy a všude byl zákaz dodržován. „V různých kázáních z té doby máme zachovány stížnosti na to, že zejména ve městech to někteří lidé nedodržovali, obecně se jednalo zejména o obchodníky nebo řemeslníky,“ popsal Borovský.
Na církevních stavbách se ale podle Borovského rozhodně v neděli, natož velikonoční neděli, nepracovalo. „Na těchto stavbách se pracovalo v týdenním rytmu, kdy dělníci dostali v sobotu výplatu, v neděli nepracovali a od pondělí, pokud to bylo potřeba, zase nastupovali do práce,“ vysvětlil.
Odpůrci stavby nakonec neuspěli
Stavbu masivního kolejního domu od začátku provází soudní spory. Proti se totiž postavilo několik místních a u soudu dosáhli dokonce toho, že akce přišla o stavební povolení kvůli chybě ve stanovisku památkářů. Stavební ruch ale na místě neustal, což odpůrce stavby dál popudilo.
Takto má kolejní dům vypadat po dokončení.
Podle Kouřila bylo ale vše právně v pořádku, protože bylo potřeba zabezpečit stavební jámu. „O všech krocích jsme předem informovali stavební úřad a z jeho strany byly na stavbě prováděny opakované kontroly. A žádná z kontrol nenalezla sebemenší porušení stavebního práva,“ připomenul.
Odpůrci stavby pak už v další části stavebního řízení se svými námitkami neuspěli a dokončení kolejního domu tak nestojí nic v cestě.
