Učitelka v Rudolfově dokázala odzbrojit žáka díky tréninku

„Na bezpečnost škol neexistuje žádná vymahatelná právní norma,“ sdělil Novinkám Libor Sladký, prezident Asociace bezpečná škola, která nabízí semináře a kurzy mimo jiné zaměřené na situaci ozbrojeného útočníka ve škole.

Některé školy v Česku již po útoku na Filozofické fakultě reagovaly například zavedením vstupních a ochranných systémů či dalších preventivních opatření. Někde učitelé a žáci také podstupují kurzy, které je připraví na mimořádné události.

Všechny tyto aktivity však plynou z iniciativy samotných škol nebo jejich zřizovatelů. Metodická opatření, která ministerstvo školství nabízí, jsou sice plošná, ale pouze doporučující, jak Novinkám potvrdil Patrik Kubas z tiskového oddělení ministerstva.

„Domnívám se, že školy by měly mít povinnost se vzdělávat v oblasti bezpečnosti, podobně jako je tomu například u školení požární ochrany, kde pravidla nastavená jsou,“ myslí si Libor Sladký.

Ministerstvo nedávno aktualizovalo a rozeslalo Minimální standard bezpečnosti, který detailně popisuje, jak zajistit ochranu žáků a personálu škol v případě ohrožení a bezpečnostních incidentů. Závazný předpis však nechystá.

„Každá škola má jiné potřeby a specifika, nedomníváme se proto, že forma závazné vyhlášky by v tomto případě byla optimálním řešením,“ sdělil Kubas.

Školský zákon s tím přitom počítá. „Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících,“ stojí v § 29 zákona.

Po útoku na filozofické fakultě je podle Sladkého zájem škol o bezpečnost výrazně vyšší. „Změnilo se také to, jak vnímáme ozbrojeného útočníka, protože čím dál častěji jde o žáky dané školy. Často pracujeme zejména na základních školách, které začínají být v této oblasti horkou půdou,“ varoval Sladký.

Školy se podle Sladkého mohou obecně věnovat primární prevenci a nastavení systémů, které nebezpečí snižují, například budovat zdravé prostředí ve škole a pracovat s dětmi, které to potřebují. Druhou částí je pak nácvik krizové situace a postupů, které mohou lidé uplatnit, pokud k mimořádné situaci dojde.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v úterý připustil, že v situaci, která se odehrála v Rudolfově, hrál nácvik svou roli. „Ukazuje se, že učitelé škol prošli určitým tréninkem. To se včera ukázalo. Musíme tomu riziku čelit racionálně a s tím, že nebudeme tyto věci podceňovat. Máme nastavenou úzkou spolupráci mezi kraji a krajskými ředitelstvími. Policie zasahuje velmi profesionálně. Faktem je, že těch veřejně známých incidentů bylo v poslední době několik,“ uvedl.

Přestože policie zatím nemá k dispozici podrobnou zprávu, z předběžných informací podle ministra plyne, že v Rudolfově se všichni zachovali profesionálně. Představitelé ministerstva budou situaci dále řešit s policií a na základě hodnocení by se mohla upravit metodika bezpečnosti ve školách.

Bek v souvislosti poukázal také na útok studenta gymnázia ve Staré Spišské Vsi na Slovensku, při kterém zahynuly dvě ženy.

„Budu telefonicky hovořit se svým slovenským protějškem Tomášem Druckerem (HLAS-SD). Máme s kolegy na Slovensku nastavenu poměrně těsnou spolupráci a chceme znát i jejich postoje, zkušenosti, abychom hledali optimální nastavení standardů bezpečnosti a pomohli v obou zemích situaci uklidnit, abychom tyto excesy dosadili do nějakého kontextu standardů bezpečnosti,“ řekl Bek.

Mnoho škol se v posledních letech vybavuje také technologicky. Jde zejména o systémy, které mají zabránit vniknutí cizích osob. Předejít mohou incidentům podobným tomu, který se odehrál před více než deseti lety ve Žďáře nad Sázavou a stal se osudným studentovi Petru Vejvodovi. V Česku je však stále většina škol nemá.

„Odhadem disponuje takovým systémem asi čtvrtina základních a středních škol a zhruba tři čtvrtiny vysokých škol,“ sdělil Novinkám Jan Orlický, který se zabývá vývojem přístupových systémů do škol ve společnosti IMA.

Přístup k zabezpečení se podle něj významně liší i podle velikosti škol. „Z naší zkušenosti vyplývá, že čím je škola menší, tím menší má motivaci řešit bezpečnost. Často to jde ruku v ruce i s otázkou financí. Velké školy obecně to řeší více,“ dodal.