Plzeň bojuje s přemnoženými nutriemi

„Krmením nutrií zabíjíte naše zvířata a škodíte přírodě!“ hlásají tabule umístěné třeba u řeky Mže za obchodním centrem Plaza. „Naléhavě žádám všechny Plzeňany, kteří chodí krmit nutrie, aby to nedělali,“ apeluje náměstek plzeňského primátora Aleš Tolar (STAN). „Především ve vlastním zájmu, protože sebe a často i své děti vystavují zbytečnému nebezpečí nákazy velmi nepříjemnými nemocemi.“

Podle Karla Makoně z plzeňské záchranné stanice živočichů žijí ve městě stovky nutrií. „Hlavně u Mže nebo přehrady České údolí. Nejvíce jsou tam, kde je lidé krmí. Přežily by i bez nich, ale neměly by to tak snadné,“ říká Makoň a varuje: „Nutrie jsou chodící časované bomby, rezervoáry nejrůznějších chorob a parazitů, které se přenáší na naše původní druhy, v ohrožení je zejména bobr. Příkladem může být norek evropský, kterého u nás vyhubily nemoci norka amerického. Podobně populaci našich druhů raků decimuje mor přenášený invazivním rakem signálním,“ připomíná Makoň.

Rozrůstající se kolonie až devítikilogramových hlodavců navíc devastují břehy. „Budováním chodeb a vypásáním pobřežní vegetace nutrie přispívají k jejich erozi,“ uvádí Dagmar Svobodová Kaiferová, vedoucí magistrátního odboru životního prostředí. „To má negativní dopad na populaci některých druhů živočichů a ptactva,“ dodává.

Náplavka řeky Mže v centru města patří k oblíbeným cílům Plzeňanů. Když tady sejdete k vodě, nutrie se vám během chvilky motají mezi nohama a loudí dobroty. Maminka Jana Bergmanová s asi tříletým Honzíkem se drží v uctivé vzdálenosti. „Dříve jsme je chodili krmit,“ přiznává. „Ale pak se na nás jednou sesypaly tak, že z toho měl syn pomalu hysterický záchvat, tak už si dáváme bacha.“

Obezřetnost je podle Svobodové Kaiferové namístě: „I když se zdají být ochočené, stále se jedná o divoká zvířata. V případě ohrožení se brání a jejich kousnutí může znamenat velkou nepříjemnost. Navíc mohou přenášet řadu nemocí, například salmonelu nebo leptospirózu.“

Zda město přitvrdí a začne například s odchytem, je podle Svobodové Kaiferové předčasná otázka: „V lednu si uděláme vyhodnocení, pak zvážíme další kroky.“ Podle Makoně by byl ideální nulový stav. „I když toho už asi nikdy nedosáhneme,“ připouští.

Pomoci může sama příroda – za boomem původně jihoamerických zvířat jsou i teplé zimy posledních let. „Když bude dva týdny pořádně mrznout, tak to jejich počty významně zredukuje. Tuhá zima je jejich prakticky jediný přirozený nepřítel,“ konstatuje Makoň.

S první nutrii měl tu čest před více než dvaceti lety na hracholuské přehradě. „S bobrem si ji nespletete – ten má plochý ocas a je to plaché noční zvíře. A ondatry, kterých tady bývalo hodně, už téměř vymizely. Také to nebyl původní druh, pochází z Ruska,“ uzavírá Makoň.