Článek
V českokrumlovském zámeckém medvědím příkopu žije nyní třicetiletá medvědice Marie Terezie a dvojice devítiletých medvědů hnědých Vilém a Polyxena. Tato mláďata byla v roce 2017 zabavena na pražském letišti, protože dovozce neměl potřebné povolení CITES. Měla skončit v cirkuse, ale byla zachráněna a po dvou letech nezdařených pokusů o umístění do zoo si je převzal Národní památkový ústav, který je umístil do Českého Krumlova.
„Objevilo se hodně dezinformací a skoro i záměrných lží. Medvědárium v Českém Krumlově splňuje všechny zákonné předpisy, výměra na zvíře je dokonce dvojnásobná. Už před 30 lety bylo vybudováno přírodní prostředí, které se opřelo o přirozenou skálu, doplněnou jezírkem, vodopádem, skalními balvany a kmeny stromů, aby byli medvědi motivováni, chodili, cvičili a radovali se ze svého prostředí. Péče o ně je nadstandardní,“ řekl kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko.
Převoz medvědů plánují památkáři i z hradu Točník. „Spolupracujeme s odborníky a veterináři z plzeňské zoo, medvědy každoročně kontroluje Státní veterinární správa, chovatelé mají školení pro chov divoké zvěře. Očekávala bych, že se někdo přijde oficiálně podívat, že podmínky jsou dostačující a že se nejedná o frustrovaná zvířata, která je potřeba zachránit,“ řekla Markéta Zemánková z hradu Točník, která zastupuje občanské sdružení Nudle starající se o medvědy od roku 2013.
Staráme se o památky, ne o zvířata
Památkáři ale v úterý zopakovali, že se mají starat o památky, a ne o zvířata. „NPÚ je organizací zabývající se správou památek a péče o zvířata není jeho náplní, ani to nemáme statutárně zakotveno. Memorandem jsme si dali období, které by mělo být určeno k diskusi, přehodnocování toho, zda jsme schopni se o ta zvířata starat tak, aby to naplňovalo standardy dnešní doby,“ řekl náměstek pro správu památkových objektů NPÚ Oldřich Pešek.
O medvědy se v příkopu českokrumlovského zámku stará zkušený ošetřovatel Jan Míša Černý.
Eva Filipczyková z projektu Medvědí naděje uvedla, že medvědi žijící na památkách vykazují určité způsoby chování, které odpovídají stresovým poruchám. „Ke každému jedinci a zámku se přistupuje individuálně. Náš cíl je, aby to vedlo k dohodě a ke spokojenosti zúčastněných, jestli medvědi skončí v ohrazeném medvědím parku v zahraničí, nebo v nově udělaném medvědím parku v Česku, popřípadě v zoologické zahradě. Když se bavíme o Krumlově, věříme, že by pro medvědy bylo lepší být v jiných podmínkách,“ řekla Filipczyková.
Petice za medvědy
S přesunem medvědů ovšem nesouhlasí radní Českého Krumlova. Ti dokonce zorganizovali petici za jejich zachování v hradním příkopu, kterou dosud podepsalo přes 3500 lidí. „Neztotožňuji se s kroky památkového ústavu, který podlehl zahraničním aktivistům požadujícím zákaz chovu medvědů v hradním příkopu. O medvědy pečuje zkušený ošetřovatel dravé zvěře Jan Míša Černý. Pod jeho dozorem mají tu nejlepší možnou péči,“ řekl již dříve k rozhodnutí památkářů starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády (ANO).
Krumlov proto usiluje o výjimku, aby tu trojice medvědů mohla v klidu dožít. Převoz, vytržení ze svého prostředí a možné rozdělení medvědí trojice by totiž zvířata nesla velmi těžce.
Medvědi jsou s českokrumlovským zámkem spjati stovky let. V 16. století si je do něj umístili Rožmberkové. Petici za zachování medvědů vyhlásila také obec Točník.
