Zrak přechází. V Praze se koná výstava minerálů, drahých kamenů a šperků

Největší jarní akce v metropoli zaměřená na minerály, drahé kameny, autorské šperky a věci pro vlastní tvoření, které se účastní více než osm desítek prodejců z Česka i zahraničí, se koná v hotelu Olympik tento víkend.

Špalek Novinkám prozradil, že pochází z vojenské rodiny, kde se objevování drahých kamenů a minerálů nikdo před ním nevěnoval. Chuť pustit se do toho prý dostal z čista jasna. „Díky tomu, že pocházím z okolí Kladna, které má dlouhou tradici v hornictví, a nacházely se tam poměrně zajímavé minerály,“ přemítal, kde se v něm vášeň vzala.

Lituje, že první úlovky, které tenkrát ukládal do modré krabice s přihrádkami od cukru, se nezachovaly. Vzpomínal, že pocházely z některých lomů, kde se těžil melafyr a čedič, které se v tu dobu používaly třeba na vysypání lesních cest. „A protože můžou obsahovat třeba acháty nebo olivíny, dalo se najít něco pěkného,“ vyprávěl.

Kameny sbírá nejen proto, že se mu líbí, jak vypadají. „Ale celá ta příprava před výpravou a jejich dobývání představuje velké dobrodružství,“ řekl sběratel, kterého jeho nadšení na začátku 90. let přivedlo do kladenském dolu Schoeller, známého jako Nejedlý či Gottwald, kde pracoval jako střelmistr.

„Můj bývalý školitel mi prozradil, že na dole začali nacházet zajímavé minerály, a zrovna jeden z těch, které mám velmi rád. Millerit, trochu připomínající zlaté dlouhé chlupy, které se nacházejí v takových jakoby bochnících chleba. Dá se říct, že okolí Kladna je jím proslavené,“ řekl.

Protože vystudoval hornickou geologii, přijali ho v dole s otevřenou náručí. „Vedoucího závodu jsem tenkrát přemluvil, aby mě dal na určitou dobývací kru Kamenné Žehrovice a asi po měsíci a půl se mi podařilo millerit skutečně objevit. Takže jsem do práce chodil jak s revoluční písní na rtech a jako jeden z mála z ní měl požitek,“ usmíval se.

Zisk některých kusů do sbírky ale znamená i adrenalinové zážitky. Obzvlášť, když se sběratelé vypravují do Afriky, Asie nebo třeba i Ameriky. V Číně ho prý pronásledovali mafiáni s mačetami. „Pod rouškou tmy jsme s čínským řidičem projeli do lokality strategických surovin, jenže místní nás napráskali a boss na nás poslal pár ostrých hochů,“ líčil honičku.

Jak člověk stárne, taková dobrodružství už nevyhledává, přiznal. Po světě cestuje stále, ale míří spíš na veletrhy, výstavy nebo burzy.

Byť vlastní obsáhlou sbírku, zůstávají některé druhy, po nichž prahne. „Těch kamenů je víc, ale kvůli tomu, že už máte nějaké nároky, jak by vzorek měl vypadat, si člověk na kvalitní musí trochu počkat,“ krčil rameny Špalek, který se specializuje na minerály z hořících odvalů, pelosideritů a komerčně estetické, tedy zajímavé na pohled. Mezi jeho oblíbence patří spinel z Barmy.

Svoji kolekci člení právě na estetické kameny, které mohli vidět návštěvníci pražské výstavy, a ty, které zaujmou třeba chemickým složením nebo svým vznikem, tzv. systematické minerály. Neukládá je do prosklených vitrín v kanceláři, ale do šuplíku. Podle něj mají především badatelskou hodnotu.

Na výstavě nabídl přebytky sbírky nebo vyměnil kusy, jež koupil na burze či ulovil dobýváním v přírodě. „Můžete mít obyčejné vzorky v řádech za stovky korun, které přinášejí radost. Některé druhy kamenů, třeba spinely, turmalíny, zlato, akvamaríny, stojí i pětimístné či šestimístné částky,“ reagoval na otázku, na kolik nákup kamenů vlastně přijde.

Lidé se podle něj ale také můžou vydat například do opuštěných lomů. Pokud se rozhodnou pro takový, kde těžba ještě pokračuje, pak rozhodně doporučuje vyřídit si povolení ke vstupu. Konkrétní místa, kam v Čechách míří, Novinkám neprozradil. „Internet je plný různých tipů na zajímavé lokality. I když hornictví přešlo do útlumu, dají se pěkné kousky stále najít,“ ujišťuje své následovníky.

Zájemců o sbírání drahých kamenů je podle něj hodně. Myslí, že hledání je populární díky tomu, že se s ním poutá určité dobrodružství. „Když se pak na nějaký nalezený kus později podíváte, za každým stojí nějaký příběh,“ poznamenal Špalek.