Článek
„Vyhozené vánoční stromky se v pražských ulicích začínají objevovat klasicky hned po Štědrém dni. Jejich svoz probíhá napříč Prahou od 7. ledna a potrvá až do konce února,“ řekl Novinkám mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.
Úklidové čety svážejí vyhozené jehličnany na shromaždiště, která jsou po celé Praze. Hromada ze stromků začala hned na začátku týdne růst třeba na sběrném dvoře hl. m. Prahy v ulici Puchmajerova. Sem mohou nepotřebné jehličnany přinášet i sami občané.
Několik popelářů vysloužilé vánoční stromky v průběhu dne postupně nakládá do velkého popelářského vozu určeného jen pro tento bioodpad. Než větvě vůz spolkne, muži v oranžových vestách je vždy zkontrolují a odstraní z nich to, co na ně nepatří.
Šťastné, veselé a udržitelné. Projekt zachraňuje nedokonalé vánoční stromky před drtičkou
„Ozdoby na nich moc nejsou, ale někdy jsou zabalené v igelitech, což je pro nás problém, musíme je všechny sundávat,“ prozradil zaměstnanec Pražských služeb Ivan Rosecký. Ten denně z ulic odhadem sveze až čtyři stovky vyhozených symbolů Vánoc. „Každý rok je to podobný scénář a jsme na to už s kolegy zvyklí,“ smál se Rosecký.
V pražské metropoli se obyvatelé podle údajů Pražských služeb po svátcích zbaví stovek tisíc vánočních stromků. „Za loňský rok to bylo víc než 300 tun tohoto svátečního bioodpadu,“ uvedl Komarnický.
„Ze zkušenosti víme, že nejvíc vánočních stromků vozíme z hustě zalidněných oblastí, typicky z velkých pražských sídlišť, tedy například z Jižního Města, Zličína, Stodůlek nebo Jinonic,“ vyjmenoval mluvčí. Tomu také dopovídají svozové plány.
Kam s ním?
„Dokonale odstrojený vánoční stromeček by lidé měli dávat ideálně k barevným popelnicích, ke stanovišti tříděného odpadu. Pokud takové místo blízko sebe nemají, mohou stromek dát i na svozová místa, která jsou veřejně přístupná přímo na ulici,“ vysvětluje.
Nejbližší veřejné stanoviště tříděného odpadu jde dohledat například v online mapě na webu odpady.mojepraha.eu.
Vysloužilé stromky naopak nepatří dovnitř kontejnerů, kde by zbytečně zabíraly kapacitu. Neměly by se také jen tak válet odložené na chodnících, opřené vedle vchodů do domů nebo třeba před plotem rodinných domů.
„Není úplně možné objíždět Prahu křížem krážem a sbírat stromky ze všech ulic, má to nějaký řád a je potřeba je odkládat skutečně k popelnicím,“ apeloval Komarnický.
Kdo se zbaví stromku na místě, které k tomu není určené, a při jeho jednání ho spatří strážníci městské policie, riskuje pokutu ve výši až deseti tisíc korun kvůli přestupku narušení veřejného pořádku nebo pro odložení věci mimo vyhrazené místo podle zákona o hlavním městě.
Někteří lidé chtějí „navrátit stromky přírodě“ a nosí je tak do městských parků či lesů. Ani to však podle Komarnického není správná cesta. „Zaprvé stromky nejsou vhodné pro to, aby je zvěř konzumovala, a zadruhé na nich může zbýt nějaká ozdoba nebo háček, což by mohlo zvířatům ublížit,“ objasnil.
Svezené stromky z ulic končí v kompostárně, kde z nich vznikne buď štěpka, nebo kompost, tedy hnojivo, které se pak využije například v pražských parcích. Pokud je recyklovat nelze, využijí se energeticky. „A to v ZEVO Malešice, kde vzniká světlo a teplo pro pražské domácnosti,“ dodává Komarnický.
Pokud někomu dosloužil umělý stromek, jedinou správnou cestou je odnést ho k likvidaci do sběrného dvora. „Lidé je často odkládají do žlutého kontejneru na multikomoditní sběr, ale to je špatně,“ upozornil mluvčí.
Tipy, jak dále využít vánoční stromek
- Rozdrtit na mulč či štěpku
- Přeměnit ho na ptačí krmítko
- Jeho větvičkami zakrýt rostliny před mrazem
- Z kmene stromku udělat závěsnou ozdobu
5 tipů, jak využít vánoční stromek nejen na zahradě
Do zoo je nevozte
Použité jehličnany většinou nepřijímají ani v zoologických zahradách, v té pražské i tak letos evidovali jednotky dotazů od lidí, zda jim je mohou pro zvířat přinést.
„Tento materiál není pro zvířata vhodný, protože vždy existuje riziko, že na něm zůstanou nějaké části ozdob, většinou kovové drátky, které mohou zvířatům způsobit velké zdravotní potíže,“ popsal tamní kurátor savců Pavel Brandl.
Celoročně zvířatům nabízí větvě listnatých stromů, v zimě je doplňují nejčastěji o jedle, borovice nebo smrčky. „Používáme ale i netradiční jehličnany, jako je douglaska tisolistá,“ doplnil kurátor.
Pochutnávají si na nich sloni, gorily či některé druhy antilop a jelenů. Stromky mohou zvířatům přinášet také zábavu nebo si v nich hledají úkryt a přístřešek, například ptáci.