U Karlova mostu plavali tříkráloví otužilci. Vltava měla 3,5 °C

„Bylo nás přibližně 45, snažíme se držet počet lidí do 50 kvůli bezpečnosti a takhle se dobře vejdou na dvě lodě. Aby člověk zvládl podobné plavání, je potřeba se otužovat a trénovat od léta nebo podzimu minimálně dvakrát týdně,“ řekl Vladimír Komárek, předseda unie a organizátor setkání.

Sám se však letos kvůli zdravotním důvodům k plavcům nepřidal. Z akce si ale odnesl křišťálovou vázu se svým jménem, kterou k výročnímu, 15. ročníku dostal od účastníků jako poděkování.

K pátému mostnímu pilíři, kde plavání začínalo, se skupinka otužilců dovezla na dvou lodích. Do řeky naskákali v místě, kam bylo v minulosti údajně svrženo tělo svatého Jana Nepomuckého, patrona plavců a loďařů.

Kolem tříkrálových plavců kroužily menší čluny plné novinářů a fotografů. Podívaná neušla ani zájmu kolemjdoucích, kteří přihlíželi z mostu a nábřeží a s otužilci se zdravili hlasitým „Ahoj“.

„Voda má dnes tři a půl stupně, což je docela dobré, už jsme měli kdysi i 0,9 °C. Teplota vzduchu je něco nad nulou, jeden stupeň, to je taky docela dobré, už jsme plavali i při minus devíti. Není to dnes nijak drastické,“ zhodnotil pondělní podmínky Komárek.

Pochvalovali si je i samotní tři králové, kteří do chladné vody tradičně naskákali jako první.

„Voda je super, tři stupně jsou dobré, plave se dobře,“ potvrdil jeden z nich. „Nejúžasnější je ale ta euforie, když člověk vyleze z vody, ten pocit, než přijde klepavka, je hrozně fajn,“ dodal další z králů v čele skupiny.

Ve studené vodě strávili plavci necelých deset minut a pomalým tempem „zdolali“ trasu zhruba dvou set metrů do přístaviště pod posledním dochovaným obloukem Juditina mostu.

„Je to radost plavat s takovou nádhernou kulisou, to se člověk dívá a nikdy se toho nenabaží. A je mi teď po doplavání dobře, cítím se fajn, akorát ruce mám trochu zmrzlé,“ prozradila dvaašedesátiletá pravidelná účastnice Irena Krchová.

Naopak poprvé se k akci přidal čtyřiatřicetiletý Richard Sejk, který se do otužování pustil před čtyřmi lety a zimnímu plavání se věnuje i závodně.

„Trénuju dvakrát až třikrát týdně ve Vltavě, ne teda u Karlova mostu. Bylo to strašně příjemné, zamávat na lidi, dali nám feedback. Užil jsem si to,“ zhodnotil na břehu s třesoucím se tělem. „Klepavka je v pořádku, naopak špatné by bylo, kdybych se neklepal,“ vysvětlil a šel se dovnitř ohřát připraveným punčem a čočkovou polévkou.

Otužování má v Čechách bohatou historii. Jako první ho zpopularizoval Alfred Nikodém, který se považuje zároveň za zakladatele zimního plavání.

Od roku 1923 se začalo ve Vltavě plavat pravidelně, aby se zimní plavání ukázalo lidem. Později vznikl z této tradice Memoriál Alfreda Nikodéma, který se každoročně koná 26. prosince u Národního divadla.

Trend otužování posílila i nedávná pandemie covidu-19 a zvýšený zájem o zdravý životní styl a posilování imunity. „Ale člověk to musí opravu dělat poučeně a se souhlasem lékaře, jinak by mohl špatně skočit,“ upozorňuje na závěr Komárek.