Přetahovaná na vodě. V Podolí se utkaly dračí lodě

„A máme nějakou taktiku?“ ptala se před startem jedna z účastnic z týmu Mondi Štěstí. „Prostě vydržet,“ dozvěděla se vzápětí od kolegyň. Ostatní děvčata se svědomitě protahovala, další závodníci dělali kliky, dřepy, schody na skokanskou věž využili k několika rychlým shybům.

Pohár pořádá Pražský klub dračích lodí, který stál v roce 1997 u zrodu dragonboatingu v Česku. „Dozvěděli jsme se, že se takové závody konají, a přišly nám jako dobrý způsob, jak využít tu mezeru, než začnou závody venku v létě,“ vyprávěl Novinkám předseda klubu Jan Tomíček. Zkušenosti čeští borci čerpali v německém Brandenburgu.

„Naše účast byla napoprvé docela strašná, vůbec jsme nevěděli, do čeho jdeme,“ přiznal s úsměvem. Nicméně lítá bitva pod střechou je zaujala, a tak se rozhodli soutěž adaptovat na naše podmínky. Podolí podle něj skýtá dostatečně velkou kapacitu pro závodníky i pro lodě.

V nich sedí osm závodníků z každého týmu. Štíhlé plavidlo se následně posune do středu bazénu. Závod se odstartuje tradičními mezinárodními povely Are you ready! Attention! Go! Vyhrává ta posádka, která přetlačí svého soupeře a dostane se tedy blíže k čárovému rozhodčímu na opačném konci bazénu.

Pro mnohé může znít halový závod jen jako recesistická akce, ale ti, kdo si je sami vyzkoušejí, zjistí, že se jedná o opravdový sportovní výkon, vzkazují pořadatelé. Bitva může trvat pár sekund, ale i několik minut.

„Účastním se počtvrté. Poprvé jsem v lodi seděl s bývalými kolegy na turnaji v Chomutově na Kamencovém jezeře,“ řekl Novinkám David, člen Pražského klubu dračích lodí, když si odbyl první kolo.

„Bylo to náročné. Dostali jsme silný tým ze Slovenska. Porazili nás,“ krčil rameny. Závody probíhají celý den, vítěz turnaje tak bude známý až v odpoledních hodinách.

„První jízda je vždycky nejhorší, než se dáte dohromady,“ přidala se jeho týmová kolegyně Šárka, která vodu brázdí devátým rokem.

K aktivitě ji přivedl bývalý přítel. „Já tenkrát vůbec nevěděla, o co jde,“ smála se s tím, že teď dračí lodě miluje. Na otázku, zda jsou tréninky náročné, odpověděla, že záleží na vůli a ochotě. „Máme dobrého trenéra, takže jsou hodně náročné,“ dodala.

Podle Tomíčka se pádlovat na dračích lodích může naučit každý. „I když pracujete víc s tělem než na klasické turistické lodi,“ podotkl. Klub je podle něj otevřený všem a zájemci mají možnost přijít si vše nezávazně vyzkoušet.

„Zvažujeme, že konečně založíme i dětský oddíl, zatím v létě pořádáme dětský příměstský tábor,“ pozval do Braníka. Tréninky se konají v pondělí a čtvrtek, v zimě jednou za týden v pádlovacím bazénu.

Tomíček jezdí od roku 2001. „Je super být v partě kamarádů, kteří si rozumí a mají společný cíl. Je to u vody a u vody je vždycky krásně. Zároveň sportujete, takže potrápíte tělo,“ svěřil se, co ho k dračím lodím táhne.