Praha doplácí na ministry z Moravy. Na její klíčové projekty nedají ani korunu, pošlou je radši „domů“

Praha nedostane od státu ani korunu na klíčové dopravní projekty, tedy na vnitřní městský okruh ani na metro D, a na této situaci se už roky nic nemění.

„Zrovna dokončení městského okruhu bude do velké míry záviset na tom, zda se podaří zajistit spolufinancování od státu. Jde totiž o stavbu celostátního významu, která přesahuje rozpočet Prahy – její dokončení vyjde na více než 100 miliard korun,“ řekl v lednu pražský náměstek pro dopravu a bývalý primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

„Stát ostatně přispívá na podobné projekty, například na dostavbu velkého městského okruhu v Brně. Praha by měla mít stejné podmínky,“ myslí si.

Na prakticky stejný stav věci jako nyní upozorňoval už v roce 2019. „V zahraničí je zcela běžné, že stát přispívá třeba na stavbu metra. Třeba Itálie přispěla na nové trasy římského metra ze sedmdesáti procent. Praha nechce nic, co by nebylo běžné,“ stěžoval si v rozhovoru z března 2019 Hřib, tehdy primátor, na absenci podpory státní kasy pro klíčové dopravní projekty v české metropoli.

Na projekt metra D má Praha v korunách třiadvacetimiliardový úvěrový rámec u Evropské investiční banky.

Situace se moc nemění, ať už je v čele vlády bratislavský rodák Andrej Babiš (ANO), nebo brněnský rodák Petr Fiala (ODS). S ním byli Hřibovi Piráti do loňského září ve vládní koalici. Ani to s financováním pražských projektů nepohnulo.

Kromě předsedy vlády má ODS v současném kabinetu i ministry financí a dopravy, v Praze zase vládne primátor Bohuslav Svoboda, jenž je také občanským demokratem, stejně jako radní s gescí správce městské kasy Zdeněk Kovářík, který je de facto obdobou městského ministra financí. Na financování projektů pro Prahu se přesto politici z jedné strany nedomluvili.

„Většina vlády je ale z Brna, a když ne z Brna, tak z Moravy. Pražákům se prostě moc neplatí,“ přichází s vysvětlením politolog Lukáš Valeš.

Takový přístup vlády k financování projektů na území hlavního města podle něj poškozuje zdejší buňku ODS.

„Možná si ale na druhou stranu vedení této partaje říká, že má v hlavním městě dlouhodobě silnou voličskou přízeň a Pražákům se proto neplatí. Naopak na brněnském závodním okruhu stát podporuje příslibem desítek milionů korun soutěž Moto GP, což je ve volebním revíru pana premiéra,“ upozorňuje Valeš.

I když chování občanských demokratů vůči metropoli může podle něj být nelogické, hnutí ANO Andreje Babiše v tomto případě jedná víc racionálně. „Zrovna ANO v Praze moc voličů nemá, takže možná ani není důvod se tady nějak snažit,“ domnívá se politolog.

Dříve ale vlády ukazovaly hlavnímu městu přívětivější tvář. „Když se tady metro intenzivně stavělo koncem devadesátých let, tak to z větší části platil stát. Dnes od něj máme peníze hlavně z rozpočtového určení daní a slouží i na investice. Toto nastavení přišlo někdy před osmi nebo deseti lety. Možná i proto začíná mít stát dojem, že nemusí do velkých dopravních staveb v metropoli investovat. Dokonce i v liniovém zákonu chybí zmínka, že je může stavět i Praha,“ připomíná pražský radní pro finance, občanský demokrat Zdeněk Kovářík.

Kritiku upřednostňování moravské metropole však odmítá. „Stát tam financuje průtah městem, který je součástí státní stavby. V Praze zase stát financuje vnější Pražský okruh, který je také součástí státní stavby. To je pro nás klíčový projekt, který ale už měl být dávno hotový,“ dodává Kovářík.

Ukazovat na Prahu jako na otloukánka a rukojmího státu? Poslanec za jižní Moravy a občanský demokrat Pavel Kašník nesouhlasí. „Proti tomuto tvrzení se důrazně ohrazuji. V Praze se staví neustále. Kritiku od pana Hřiba považuji jen za předvolební rétoriku. A jestli totéž tvrdil už za Babiše, tak to jen ukazuje, že nepřichází s žádnými novými myšlenkami. I metro je v první řadě investicí hlavního města,“ upozorňuje Kašník.

„Jižní Morava je navíc v rámci rozpočtového určení daní výrazně podfinancovaná,“ dodává brněnský rodák Kašník.

Právě rozpočtové určení daní (RUD), díky němuž stát přerozděluje peníze do regionů, je mezi politiky dlouhodobě diskutovaným tématem. Úvodní kolo debaty o novelizaci zákona, která se k němu vztahuje, ale poslanci loni v prosinci nedokončili. Poslanec a bývalý moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (nezařazený, dříve ANO) navrhl předložený návrh přepracovat.

Praha se změnami nejprve nesouhlasila, její postoj se však změnil v momentě, kdy se měl její podíl zvýšit, uvedl tehdy ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Rozdělení se týká inkasa daně z přidané hodnoty a daní z příjmu fyzických a právnických osob, z nichž stát posílá do krajů (mezi které Praha také patří) stanovený podíl. A ten postupně roste: letos dosáhne 9,95 procenta, příští rok o 10,11 procenta a od roku 2027 bude mít 10,26 procenta.

Přesto dopravní projekty v hlavním městě mají podle ekonoma Štěpána Křečka celostátní význam a financování od státu nad rámec RUD si zaslouží.

„Ať už se jedná o vnitřní městský okruh, nebo metro, tak objemy přepravených osob jsou tak vysoké, že jejich celorepublikový přínos se popřít nedá. I vnitřní okruh pochopitelně využívají také motoristé, jejichž cílovou destinací není Praha. Ani metro nevyužívají jen Pražané, ale i lidé z dalších regionů včetně například cizinců,“ uvádí Křeček.