Praha bojuje za stromy. Požaduje zachování původních stavebních předpisů a chce své vlastní rozhodovací právo

Kritizovaná část měnící stavební zákon omezuje zmocnění takzvaných pražských stavebních předpisů regulujících výstavbu v metropoli nad rámec stavebního zákona. Mimo jiné bere Praze možnost vymezovat výsadbové pásy v ulicích, tedy koordinovat výsadbu stromů se sítěmi technické infrastruktury, což vadí nejen vedení hlavního města, ale i mnoha odborníkům.

„S ohledem na klimatickou změnu a přehřívání měst je zásadní ponechat stávající pravidla pro výsadbové pásy a koordinaci podzemní infrastruktury, jinak se ohrozí výsadba stromů v ulicích. Stromy výrazně pomáhají s ochlazováním povrchové teploty,“ říká architekt a autor pražských stavebních předpisů Pavel Hnilička.

Proti zásadním změnám, které by negativně ovlivnily nejen klima ve městě, ale i zdraví Pražanů, je i náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček (STAN). „Je důležité, aby velká města, kde se soustřeďuje největší koncentrace stavění a je zde největší latentní konflikt mezi veřejným prostorem, zelení a sítěmi, určovala a koordinovala tyto úkony,“ uvedl.

Pokud se tak nestane, hrozí podle jeho slov velký rozkol. „Pokud by prošel nezodpovědný přílepek k zákonu, znamenalo by to návrat o 10 až 15 let zpět a ohrožení projektů, které zlepšují kvalitu života Pražanů,“ míní také Tomáš Portlík, předseda zastupitelského klubu Spolu.

„Neměli bychom si nechat diktovat, jak má naše město vypadat, a měli bychom chránit dlouhodobě připravované projekty, které přinášejí zeleň a kvalitu do našich ulic,“ sdělil dále. Kvůli změně by se navíc podle jeho slov musel přepracovat i roky připravovaný nový územní plán.

Šéf městem zřizovaného Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč pak dodal, že v pražských podmínkách je složité vměstnat do ulic vše potřebné, a pokud má mít město možnost zajistit potřebnou výsadbu uličních stromořadí, potřebuje k tomu legislativní nástroj. Snahu ho městům odebrat označil za nepochopitelnou.