Článek
Petice čítá okolo sedmi tisíc podpisů. Zastupitel Adam Scheinherr (PS) ji označil za jednu z největších v tomto volebním období. Na svojí poslední schůzi se osudem tří budov v areálu emauzského kláštera zabývali zastupitelé, kteří se nakonec shodli na tom, že město zhodnotí z ekonomického a provozního pohledu projekt rekonstrukce, a to tak, aby bylo možné práce zahájit ještě letos.
„Všechny posudky říkají, že budovy jsou za hranicí životnosti a s každým dalším rokem bude rekonstrukce nákladnější,“ řekl už dříve ředitel Institutu Ondřej Boháč. Město má na opravu stavební povolení a v roce 2022 vypsalo tendr na stavební firmu, v němž loni na jaře komise vybrala vítězného uchazeče.
Rada města však výsledek zatím neschválila, radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) měl výhrady k ceně oprav. Ta šplhala přes miliardu korun.
Pro co nejrychlejší zahájení obnovy se na jednání vyslovil například opoziční zastupitel Ondřej Prokop (ANO). „V době, kdy nám na účtech leží přes sto miliard korun, které odčerpává inflace, je velká škoda nezahájit připravenou rekonstrukci. Na druhou stranu si myslím, že existuje prostor k úsporám a projekt je zbytečně velkorysý,“ řekl.
Pestrá příroda hlavního města se přestěhovala na výstavu Planeta Praha
Cílem petice Opravte Pragerovy kostky! je podle jednoho z iniciátorů, Jana Poslušného, napravit chybu z loňského prosince, kdy nebyl schválený projekt zařazen do letošního městského rozpočtu.
„Jsme znepokojeni havarijním stavem domu. Experimentální nosná konstrukce se klepe, když kolem jede tramvaj, do budovy prší,“ konstatoval Poslušný s tím, že petici za necelý měsíc podepsaly necelé tři tisíce lidí a další čtyři tisíce podpisů přibyly on-line.
Zastupitelka Kristýna Drápalová (PS) připomněla, že kostky nikdy neprošly významnější rekonstrukcí. Do Institutu plánování přitom ročně zamíří přes 150 tisíc návštěvníků. Dílo Karla Pragera, jedné z nejvýraznějších postav československé architektury druhé poloviny 20. století, považuje řada lidí za významnou architektonickou památku.
ČKA opravu kvitovala
Renovaci podporuje i Česká komora architektů, v jejímž čele stojí bývalý pražský primátor Jan Kasl. „Řadu let s obavami sledujeme horšící se stav objektů. Proto jsme kvitovali, když rada odsouhlasila záměr budovy zrekonstruovat,“ citoval stanovisko organizace Scheinherr.
Míní, že kdyby současné vedení Prahy projektům připraveným v minulém volebním období neházelo klacky pod nohy, běžely by dál a mnohem rychleji. „Loni v květnu komise vybrala zhotovitele zakázky a od té doby ho vedení města blokuje. Tak se město nerozvíjí a náklady na opravy se zvyšují,“ konstatoval.
Zastupitel Tomáš Pek (TOP 09) rekonstrukci podpořil, ale žádá revizi projektu. „Nevím, jestli se na tak starý záměr není potřeba podívat znova,“ zmínil. I podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (STAN) je úvaha o racionalitě opravy na místě.
Část vysoké ceny renovace podle Kovaříka tvoří to, že jde o unikátní stavbu s velmi specifickým nosným systémem. „A dalšími velmi specifickými záležitostmi, z nichž řada má dopad na dlouhodobou udržitelnost stavby,“ upozornil.
Tři administrativní budovy přezdívané Pragerovy kostky vznikly na zahradě kláštera na přelomu 60. a 70. let minulého století. Po dokončení v nich bylo sídlo Projektového ústavu výstavby Prahy, kde působil i Prager, který je rovněž autorem bývalého Federálního shromáždění v Praze 1.