Článek
Dlouhé sloupové stavby jsou odborníky předběžně datované do konce neolitu až počátku eneolitu. V místě se nalezly i další důkazy osídlení.
„Četné kamenné sekerky nebo sekeromlaty, jejich polotovary, vývrtky ze sekeromlatů, nepovedené výrobky navíc dokládají přítomnost místní dílny na zpracování broušené kamenné industrie,“ popsala vedoucí výzkumu v tomto úseku Monika Psohlavcová z Archeologického ústavu.
Vedle toho odborníci zdokumentovali část vesnice z doby halštatské z 5. století před naším letopočtem. Jednalo se o tzv. polozemnice, tedy domy částečně zahloubené do země. Těch bylo odkryto deset. Zdokumentovat se podařilo i další známky osídlení, zbytky keramiky i drobné železné a bronzové nástroje.
Skleněné korálky nalezené při stavbě Pražského okruhu.
Pozoruhodný je pro archeology i nález ouška z kylixu, což byla oblíbená nádoba k pití vína v oblasti Jadranu. Tento nález spolu se skleněnými korálky dokládá minimálně zprostředkovaný kontakt místních obyvatel se Středomořím.
Vedle toho se v rámci záchranného výzkumu podařilo odkrýt několik desítek jam, jejichž stáří datovali odborníci do 13. století. Dávají je do souvislosti s hledáním a možnou těžbou zlata ve štěrkopískových terasách Pitkovického potoka.
Dokumentace sloupových jam dlouhého domu z konce neolitu či počátku eneolitu.
Od zahájení průzkumu v květnu letošního roku archeologové prozkoumali přes 9000 objektů, přičemž průzkum pokračuje i po zahájení stavby. Ta by měla řidičům sloužit od roku 2027.
Stavba jihovýchodního úseku Pražského okruhu začne v polovině prosince
