Ministerstvo životního prostředí pošle Praze přes 300 milionů na opravu Pragerových kostek

Praha tak získá významný zdroj financování pro obnovu architektonicky významných budov. Dotace ze Státního fondu životního prostředí, kterou rezort posvětil v závěru března, je určena na rekonstrukci a snížení energetické náročnosti budov v areálu.

„Díky dotaci můžeme zahájit důležitou opravu Pragerových kostek v areálu Emauzského kláštera. Tato modernizace zahrnuje výměnu obvodového pláště, kompletní rekonstrukci interiéru, nový systém vytápění a chlazení a instalaci fotovoltaiky i retenční nádrže,“ konstatoval primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Předseda výboru pro energetiku zastupitelstva Jan Chabr (TOP 09) doplnil, že město současně hledá možnosti externího financování, aby tak minimalizovalo zátěž městského rozpočtu.

Ikonické budovy vyrostly v 70. letech minulého století podle návrhu významného architekta Karla Pragera. Na jejich záchranu vznikla nedávno petice, která čítá okolo sedmi tisíc podpisů. Lidé ji sepsali proto, že se rekonstrukce domů nedostala do letošního rozpočtu hlavního města. Zastupitelé se na lednovém zasedání nakonec shodli, že projekt prověří, a to tak, aby bylo možné práce zahájit ještě letos.

Město má na opravu stavební povolení a v roce 2022 vypsalo tendr na stavební firmu, ve kterém loni na jaře komise vybrala vítězného uchazeče. Rada města však výsledek zatím neschválila, radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) měl totiž výhrady k ceně oprav.

Opravu podporuje Česká komora architektů, podle které jsou budovy architektonicky cenné. „Od doby vzniku Pragerových kostek uběhla dostatečně dlouhá doba, aby odborná architektonická kritika vyselektovala, které stavby vzniklé v poválečném období kvalitu mají a které ne. A Pragerova stavba jednoznačně obstála,“ uvedl ve stanovisku profesní organizace její předseda Jan Kasl.

Dodal, že Prager byl jednou z nejvýraznějších postav československé architektury druhé poloviny 20. století a přijít o jednu z jeho budov by bylo neodpustitelnou kulturní ztrátou.

Rekonstrukce kostek je podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) klíčovým krokem v modernizaci městských budov a jejich udržitelném provozu. „Snížení energetické náročnosti objektu přinese jak úspory, tak ekologičtější provoz,“ uvedl.

Tři administrativní budovy, přezdívané Pragerovy kostky, vznikly na zahradě kláštera na přelomu 60. a 70. let minulého století. Po dokončení v nich bylo sídlo Projektového ústavu výstavby Prahy, kde působil i Prager, který je autorem například bývalého Federálního shromáždění v Praze 1.