Článek
Pečlivě luxují stěny i vitrážová okna, čistí kamenné prvky, stěny a kružby. Štětci z přírodních materiálů a vysavači likvidují staré nánosy nečistot v nejvyšších částech památky. Pískovec, z něhož je postavena, získal po zásahu speciálně proškolených pracovníků znatelně světlejší barvu.
Chrám, který je považován za jedno z vrcholných děl gotické architektury ve střední Evropě, kvůli úklidové akci nezavřel. V místech, kde zrovna probíhají práce, stojí několik záborů. Návštěvníci tak mohou sledovat počínání dvoučlenného týmu v přímém přenosu.
„Za největší úskalí považuji asi to, když jsme hodně daleko od okna. Visíme ve volném prostoru a práci provádíme jenom dlouhou teleskopickou trubicí,“ vyprávěl Novinkám Luboš Bláha krátce předtím, než se zavěsil do postroje a vyšplhal vzhůru.
„Je to jako skládat puzzle.“ Vitráže ze svatovítské katedrály opravují restaurátoři

Jako další obtíž vnímá klima, které v katedrála panuje. „Uvnitř je pořád zima, a když stoupáme nahoru, tak se zahřejeme. Nesmíme moc pospíchat, abychom se nezpotili, protože pak sedíme a vysáváme třeba tři hodiny. Když je větší a zaneřáděnější okno, viseli jsme i déle než čtyři hodiny,“ upozornil.
Na úklid používají speciální vysavače s kartáčovou hubicí s přírodním chlupem, který podle Bláhy není tak abrazivní. „Máme s tím dobrou zkušenost,“ líčil. Špíny se na místě podle něj nahromadilo za léta hodně. „Na jednom okně v průměru vysajeme kilo prachu,“ hlásil.
Práce do května
Se svým parťákem se ve svatostánku činí od poloviny ledna. S horolezeckou technikou budou pracovat do konce března. „Od dubna nastupujeme na kaple, budeme čistit spodní část, mobiliář, ale to už ze žebříku a vysokozdvižné plošiny,“ přiblížil, co je do konce května čeká.
Práci v tak výjimečném prostoru rozhodně nebere jako běžný úkon, ale jako privilegium. „Jsme s kolegou nadšení. Je to úžasné místo,“ konstatoval Bláha, který v minulosti pracoval například v Černínském nebo Toskánském paláci či v První městské záložně. V mládí lezl na skály, dlouhé roky pracoval na horách, teď ho zaměstnávají výškové a stavební práce.

Čištění katedrály sv. Víta
„Jde o naprosto mimořádnou akci, která co do rozsahu nemá obdoby v posledních čtyřiceti letech. Postavit lešení pro přístup ke všem oknům by bylo nesmírně nákladné a pro návštěvníky by interiér musel být uzavřen, díky horolezcům může proběhnout generální úklid v podstatě za plného provozu,“ řekl Petr Chotěbor z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
K tomu, že se uvnitř katedrály usazují vrstvy prachu a dalších nečistot, přispívá mimořádně silný návštěvní provoz spolu s přirozeným prouděním vzduchu. „Běžný úklid zvládá odstranit jen malou část těchto usazenin, kamenné prvky proto můžeme průběžně čistit pouze při větších opravách,“ popsal ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Činil se i prezident
Prezident Petr Pavel na síti X uvedl, že péče o největší hradní komplex na světě je náročná, ale nutná. „Jak to horolezcům jde, jsem se přišel podívat z jejich perspektivy. Díky za neobvyklou ranní rozcvičku,“ napsal k videu, které ho zachycuje jištěného na laně u stropu katedrály s horolezci. Bývalý voják Pavel začal svou kariéru v armádě u výsadkářů.
Lešení ale v katedrále stojí. Za hlavním oltářem z něj odborníci odstraňují statické poruchy zjištěné v kružbách nad hlavicemi sloupů vnitřního triforia. Na stejném místě restaurátoři opravují okenní vitráže podle návrhu Maxe Švabinského.
Péče o největší hradní komplex na světě je náročná, ale nutná, abychom tuto jedinečnou památku zachovali pro další generace. Proto po více než 40 letech od podobně rozsáhlých prací dostávají vitráže a pískovcové stěny katedrály sv. Víta svou zaslouženou péči. Jak to horolezcům… pic.twitter.com/x39xhfNvNc
— Petr Pavel (@prezidentpavel) February 27, 2025
Barevná okna jsou vzhledem ke své váze a klimatickým vlivům v několika místech deformovaná, u několika dílů je tak nutné vyměnit jejich olověné osnovy. Brzy se lešení přesune k chrličům na vnější část katedrály. Práce na takto rozsáhlé památce totiž nikdy nekončí.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak se chrám oficiálně jmenuje od roku 1997, je symbolem české státnosti a sídelním kostelem pražského arcibiskupa. Jsou v ní uloženy ostatky svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů, rovněž byla místem korunovace českých králů.

Prostory uklízejí dva lidé.
Trojlodní katedrála se třemi věžemi vznikala v několika etapách od roku 1344 do roku 1929. Po letech sporů o vlastnictví nejvýznamnějšího chrámu v zemi podepsali v květnu 2010 tehdejší pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident Václav Klaus dohodu, podle níž se stát a katolická církev o chrám starají společně.
Opravy pokračují i na dalších místech hradního areálu. Správa Pražského hradu rekonstruuje například Ústav šlechtičen, kde pracovníci kompletně obnovují fasády a šest tisíc metrů čtverečních střechy. Jedná se o největší investiční akci za několik desítek let, vyjde na 180 milionů korun.
Návštěvnost Pražského hradu se loni téměř vyrovnala rekordnímu roku 2019
