Článek
Se svými zkušenostmi a výhradami vůči zákonu 106 se podle informací Práva zpravodajci několikrát podělili s poslanci branného výboru i v komisích pro kontrolu zpravodajských služeb. Lidovecký člen výboru pro obranu Jan Bartošek toto volání vyslyšel a navrhuje, aby tajné služby – Vojenské zpravodajství, civilní kontrarozvědka BIS a rozvědka ÚZSI – byly z povinnosti odpovídat na dotazy veřejnosti úplně nebo z velké části zproštěny.
Důvodem je podle Bartoška hlavně fakt, že se v poslední době hodně zhoršila bezpečnostní situace ve světě. „Měli bychom své tajné služby více chránit a neumožňovat cizím mocnostem využívat zákona 106, ptát se na různé věci a vytvářet si např. skládanku o struktuře tajných služeb,“ řekl Právu Bartošek.
„Proto se domnívám, že by tajné služby měly spadat jen pod parlamentní kontrolu, a ne pod zákon 106,“ dodal.
Zpravodajci USA: Vraždu Chášukdžího schválil saudský korunní princ
Vojenské zpravodajství nápad vítá. „Návrh poslance Bartoška vnímáme jako součást politické debaty o rovnováze a nalezení míry mezi povinností veřejně zveřejňovat informace při zachování podstaty činnosti zpravodajských služeb,“ řekla Právu mluvčí Vojenského zpravodajství Alžběta Riethofová.
Dodala, že by tajné služby měly být pod kontrolou hlavně parlamentu a nového orgánu nezávislé kontroly, do kterého by vláda ze zákona měla nominovat pět nezávislých osobností, jejichž výběr se však vládě už několik let nedaří. BIS se k problému nechtěla vyjadřovat. Méně nadšení budí Bartoškův návrh mezi kolegy poslanci a mezi odborníky na svobodu informací.
„Je to jako rakovina“
Spoluautor zákona 106 a expert Oldřich Kužílek považuje takovou změnu za nebezpečnou. „Tajné služby se chtějí pouze odbřemenit od práce a vymknout se veřejné kontrole. Ano, dělají 95 procent činnosti, která si zaslouží utajení. Ale pokud koupí nový vůz pro ředitele služby, tak je to informace, na kterou má veřejnost právo,“ řekl Právu Kužílek.
Běloruským novinářkám kvůli reportáži hrozí tři roky za mřížemi, u soudu byly v kleci
Podle něj je ve světě běžné, že tajné služby musí na dotazy odpovídat a zpětně i zveřejňovat některé své kauzy. „Znám řadu případů, kdy americké tajné služby musely následně, kdy nebylo možné nic ohrozit, publikovat řadu informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím,“ řekl Kužílek.
Pokud by Bartoškův pozměňovací návrh prošel, mohla by to podle Kužílka být nebezpečná inspirace pro jiné složky státu, např. armádu, aby se také povinnosti odpovídat zbavila. „Je to rakovinné působení na jedno z nejsilnějších základních občanských práv,“ dodal.
Šéf komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Vít Rakušan (STAN) považuje takovou změnu za zbytečnou, protože tajné služby by měly rozlišit mezi legitimním a nepřátelským dotazem.
Pokuta půl miliardy pro obranu za tendr na vrtulníky platí, potvrdil šéf ÚOHS
„Lidé na tajných službách jsou profesionálové, kteří vědí, jak na který dotaz odpovědět,“ řekl Právu Rakušan. Předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) soudí, že nejdřív by měl fungovat kontrolní orgán pěti nezávislých osobností.
„Počkáme, až bude ustanoven druhý stupeň kontroly a rozeběhne se, a pak si vyhodnotíme, zda je zapotřebí dát zpravodajským službám výjimku, kterou navrhuje kolega Bartošek,“ řekla Černochová.
Sněmovna by měla o novele zákona 106 jednat v nejbližších týdnech a posuzovat vládní návrh, který chce omezit zneužívání dotazů veřejnosti pro šikanování úřadů a institucí např. zavedením záloh na úhradu nákladů.