Zpravodajci varují před veterány z Ukrajiny v Česku

Podle údajů ministerstva vnitra je v Česku přes 399 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z toho je přes 170 tisíc žen ve věku od 18 do 65 let. Ne všechny mají muže na Ukrajině, přesto se čeští zpravodajci připravují na to, že by se za Ukrajinkami v Česku po skončení války chtěli vydat jejich partneři.

„Obecně potvrzuji, že se naše bezpečnostní složky, zejména zpravodajské služby, připravují na různé scénáře. Vycházejí z případů, které zde byly třeba po válce v Jugoslávii,“ řekl Novinkám předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). Loni v listopadu například tuto otázku řešil před poslanci ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.

„Zcela správně upozorňují na bezpečností aspekty. Je nutné k tomu přistupovat velmi vážně a jsem rád, že tak činí,“ doplnil Žáček. Zároveň však dodal, že slučování ukrajinských rodin v Česku v tuto chvíli není na stole. Ani v případě dočasného příměří podle něj není pravděpodobné, že by byli ukrajinští vojáci uvolněni z armády a mohli se vydat za svými rodinami.

„Podle mých informací se Ukrajina chystá část válečných veteránů začlenit do armádních struktur a dalších složek státu tak, aby bylo riziko pro tamní společnost co nejmenší,“ uvedl poslanec a člen bezpečnostního výboru Michal Zuna (TOP 09).

Místopředseda ANO Karel Havlíček v březnovém rozhovoru pro Novinky před příchodem ukrajinských veteránů do Česka varoval: „To je samozřejmě obrovská hrozba, to říká i BIS. Měli bychom udělat vše pro to, aby veteráni na Ukrajině zůstali a budovali novou Ukrajinu.“

I ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už v únoru Novinkám sdělil: „Ať válka skončí jakkoliv, nikdo by sem po jejím konci nemohl přijít v institutu dočasné ochrany. Případné slučování rodin by muselo probíhat podle platné cizinecké agendy, kterou Česká republika má.“

Cizinec, který žádá o dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny, musí například doložit, že je dostatečně finančně zajištěný, na vyžádání i výpis z rejstříku trestů.

Uprchlíci, kteří už v Česku pobývají, by pak podle Rakušanova plánu mohli v tuzemsku zůstat, museli by však postupně přejít z režimu dočasné ochrany na druh pobytu, jaký platí pro všechny ostatní cizince. Plán by se podle ministra měl dohodnout společně na evropské úrovni v první polovině tohoto roku.

Případné slučování rodin by pak bylo časově i úředně náročné, poválečná Ukrajina navíc bude usilovat o to, aby se uprchlíci z ciziny vrátili domů, nikoli aby další občané odcházeli do zahraničí. „Je to velká priorita ukrajinské vlády, aby tam zůstali a našli uplatnění všichni lidé, kteří nyní jsou na jejím území,“ řekl český vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Zároveň podle něj bude ukrajinská vláda usilovat o to, aby se několik milionů Ukrajinců vrátilo zpět domů a posílilo její ekonomiku. Podle odhadů napadený stát opustilo přibližně osm milionů osob. I v Česku by proto mělo začít fungovat centrum, které by uprchlíky informovalo o možném pracovním uplatnění v domovské zemi.