Článek
Představitelé antisystémového hnutí nerespektují český stát, mnohdy obdivují ruský režim a prezentují nepravdivé či zavádějí informace a konspirační teorie.
Podle vnitra osobnosti tohoto hnutí nenabízejí žádný konkrétní politický program, jen zveřejňují zavádějící informace, konspirační teorie, případně výhrůžky nebo páchají trestnou činnost.
Jako příklad ministerstvo uvedlo kauzu Tomáše Čermáka, který byl odsouzen pro několik trestných činů, včetně podpory a propagace terorismu, do vězení ale nenastoupil a policie ho zadržela v Polsku. V rámci antisystémového hnutí pak byl prezentován jako hrdina a mučedník a byla na něj organizována finanční sbírka, uvedlo vnitro.
Polská policie předala do Česka zadrženého Čermáka
Policisté a státní zastupitelství se také věnovali kauze lidí, kteří se účastnili výtržností na soudním jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou.
Zatímco představitelé antisystémového hnutí se zviditelňovali na veřejných shromážděních a sociálních sítích a jejich činnost pokrývala hlavně dezinformační média, české neonacistické hnutí se podle vnitra veřejně neprojevovalo. „Starší veteráni se účastnili pouze soukromých akcí. Jejich mobilizaci limituje mimo jiné i závislost na alkoholu či jiných omamných látkách,“ uvedlo ministerstvo.
Dezinformátoři se podle resortu snažili vyhrotit v Česku i situaci mezi Romy a Ukrajinci, přičemž kvůli tomu účelově vystupovali jako ochránci práv Romů. Na radikalizaci části romské komunity se pak podíleli i někteří „lajfkaři“.
„Jedná se o romské influencery, kteří prostřednictvím živých vysílání na sociálních sítích prezentují své názory. Některé osobnosti romské komunity se naopak snažily napětí zmírnit,“ uvádí zpráva, podle níž se situaci podařilo uklidnit mimo jiné i díky práci policie.
Incident u přehrady v Brně: Dva muže, kteří Ukrajince napadli, potrestal soud za výtržnictví
Vedle toho autoři zprávy zaznamenali i nárůst výpadů proti Ukrajincům, důvodem byla jejich údajně vysoká kriminalita či nevděk vůči Čechů. Autoři těchto negativních projevů bagatelizovali i bezpečnostní situaci na Ukrajině, která od února 2022 válčí s Ruskem.
Zpráva zmiňuje také stále častější výskyt různých antisemitských konspiračních teorií. „V reakci na teroristický útok Hamásu se objevily výmysly o tom, že Izrael tento zločin sám potají zorganizoval. Rovněž byla šířena dezinformace, že Ukrajina poskytla zbraně Hamásu z dodávek od západních států. Postupem času se začaly objevovat protiizraelské narativy odsuzující aktivity tohoto státu vůči Palestincům. Antisemitské obsahy nicméně koexistovaly s islamofobními. Jejich autoři nejsou vedeni motivací hájit práva Židů či Palestinců, ale pouze kopírují prokremelskou propagandistickou linii namířenou proti Západu,“ píše vnitro.
Nenávistné projevy se podle ministerstva vnitra nevyhnuly ani muslimům a migrantům.
Informace, které by nasvědčovaly radikalizaci tuzemské muslimské komunity, české bezpečnostní složky nezaznamenaly.
Policie loni zaznamenala meziročně o 31 více nenávistně motivovaných trestných činů, a to 181. Stíhala 98 lidí, nejčastěji za násilí proti skupině osob.
Mezi oběťmi napadení z nenávisti převažovali Romové, následovali Židé a příslušníci LGBT+ komunity. Nejvíce zaznamenaných trestných činů s nenávistným podtextem se stalo v Praze a Ústeckém kraji. Nejvíce stíhaných bylo také v hlavním městě a pak v Moravskoslezském a Plzeňském kraji.
Ozval se policii, že se inspiroval střelcem z fakulty, záhy mu rozrazila dveře zásahovka
